nejsem sám....

Ze snu budíš se s hrůzou,žalem smočený

viděl jsi sebe sama,co se skrývá v temnu pána

v koutu brečíš přes radost svobody, zimou schoulený

nesmíš spát,oči kamenný,v srdci puká stará rána.

Nemám ponětí kde ses tady vzal-co chceš?

jsem součást tebe,dej mi ruku bledou

pergamenem krvavým,spečetím to, že mě k sobě zveš

jsem zde pořád,jen mě nevidíš,slova nezbydou.

Přes krásu co znáte mě jako člověka

přes bolest a štěp lítosti jako otroka

díky anděli z pekla okovy zmizeli- dlouhého věka

v tváří tvář, z oka do oka...