LSD

Upraveno, opraveno...

LSD (Trip, Papír) je derivát kyseliny lysergové. Jedná se o halucinogenní drogu s poměrně bohatou historií, na to, jak je mladá. Byla vynalezena víceméně náhodou v laboratořích firmy Sandoz v roce 1943, pět let po objevení kyseliny lysergové samotné. První intoxikaci (pro vás, kteří nerozumíte slovu „Intoxikace“, tak prvním pokusným králíkem) prodělal sám objevitel, Švýcar A. Hofmann (tak se také jmenuje jeden druh, o tom níže). O pár let později se už s touhle látkou experimentovalo po celém světě, každý chtěl prozkoumat stavy blízké schizofrenii a popsat je. Bylo i období, kdy se LSD u nás vyrábělo průmyslově. Díky nevypočitatelnosti látky byla ale jeho produkce po pár letech zastavena. V USA se situace vyvíjela poněkud jinak. Tam bylo LSD po jistou dobu společností tolerováno. Ovlivnilo hudbu i výtvarné umění. Nejvíce asi zasáhlo vlnu Hippies. Poté, právě díky nevypočitatelným reakcím téměř zmizela z trhu. Ještě pro pořádek, tehdy se LSD konzumovalo v dávkách, které mnohonásobně převyšují dnešní standarty. Na počátku devadesátých let se v USA objevila nová forma LSD. Jednalo se o minimální dávku, kápnutou na útržek papíru. Stavy už nebyly natolik nevypočitatelné a proto došlo k dalšímu rozvoji na černém trhu. Tak se také LSD po dlouhé době objevilo i u nás. Největší boom prodělala tato scéna v roce 1991, kdy ovlivnila téměř celou Rave scénu. V dnešní době je užívání této látky otázkou otázkou úzce uzavřených komunit a „technařů“. A jaký že je její účinek? Po necelé hodině od požití se dostavují stavy hlubokého narušení normální psychiky. V mozku začnete probírat věci, na které jste dříve ani nepomysleli. Kvůli velikému rozšíření světelného spektra, které můžete okem vnímat začne mít všechno velmi výraznější barvičky. Ten bílý list papíru, který před vámi leží na stole už nebude jen bílý. Také se objeví jemnější šedivá, přecházející v šedivou… A všechny tyhle odstíny budete naplno vnímat. Pak se dostaví další věc. Pokud budete koukat například na domeček, který bude kompletně hranatý, už tomu tak nebude. Všechny hrany oken, dveří a stěn se poněkud skreslí, až nakonec zjistíte, že to s tou hranatostí nebude tak jisté. Možná, že ty stěny jsou opravdu poněkud zakřivené, možná, že ten domeček je opravdu trochu jako vajíčko… Pak začne opravdový průběh látky. Vše se šišatí, vše někam ubíhá. Hudba je velice nepochopitelným jevem, snad až na tu s ostrým rytmem. Naprosto se vám porouchá pojem o čase. „Teď“ bude znamenat velice široký pojem od několika sekund až po minuty, či hodiny. Mnoho lidí dostává velice podivnou „haluz“ (halucinaci); vrací se ve svém vývoji do období novorozeného vývoje jich samých. Zajímavé, zajímavější je pozorovat, co přitom dělají. Fantazie dostává zcela jiný rozměr, halucinace jsou naprosto normální věc (koneckonců, jedná se o halucinogen) a podle toho, kolik jste toho sežrali se vám budou zdát reálné a tolik jich také bude. Není možné naordinovat tomu tolik a tolik, protože každý reaguje na tuhle látku zcela jinak. Záleží na vašem psychickém stavu, náladě, očekávání od drogy ( co se mnou provede) a mnoha jiných faktorech První, co by jste asi měli vědět je, že tahle věcička umí spoustu věcí vytvořit přímo před vašima očima na počkání a bude to vypadat stoprocentně věrohodně. Je nutné, aby nikdo z vás nezačal přemýšlet nad věcmi typu: „Co kdyby teď přiletěl ufon, stříkl do mě něco a malí broučci by se mi rozeběhli po ruce“. Na LSD totiž tyhle představy pro vás dostanou reálnou podobu a ve finále se podřežete, protože jste byli přesvědčeni, že právě tyhle červíci tam byli. Dá se to těžko popsat. Kdyby tohle zažila většina lidí, nikdo by se po téhle věci neptal. Takže samozřejmě existuje většina lidí, kteří mají zážitky dobré a pokud se jim to jednou nepovede, nevadí, dají si příště, ono se to už povede. Druhým asi nejpodstatnějším faktorem, na který musíte brát ohled je, že tohle je čistě kolektivní droga. Pokud to sežerete sami, asi se v lepším případě poděláte strachy. Halušky se snést dají, ale to, co se vám děle v mozku, o to se musíte podělit právě s kamarády, kteří jsou vedle vás na stejné vlně. Když to neuděláte, máte na krku docela slušnou „schízu“, protože si po chvíli nebudete jistí, co je realita a co ne. Jak jsem napsal výše, existuje druh jménem „Hoffman“ po vynálezci. Známe ještě Kečup, Mail, Smajlíka a mnoho jiných. Jména získávají právě podle potisku jednotlivých aršíků. Ještě bych se tu měl zmínit o tom, že LSD, a látky o kterých napíšu později mají poměrně hnusnou vlastnost, dojezd. Na tripu se projeví tím, že začnete velmi myslet na záporné věci (co jsem vlastně v životě dokázal? Vždyť já nejsem nic...) Dá se z toho uniknout, ale ani veškeré věci, které jsem měl načtené mi nepomohly. Proto doporučuji, mějte u sebe kámoše, který s vámi ten dojezd přežije. Je tak více snesitlný. Se závislostí na téhle látce to je ošemetné. Nevzniká jako taková, ale když se vám jednou začnou pořádně líbit tyhle všechny stavy, těžko to přestanete brát jen tak. Na to se vám to bude moc líbit. Není tu nutnost dát si jako taková, je to spíš jen zvyk, kterého se ale velice špatně zbavuje. To, že tělo jde po fyzické stránce naprosto do háje asi nemusím vůbec psát, nemluvě o tom, že to opravdu silně gumuje hlavu a myšlení. Počítat, logicky uvažovat… Tohle vše jde opravdu rychle do háje a špatně se to vrací zpět. Tak to je LSD. Doufám, že si mezi vámi nenajde tolik příznivců. Je to nevypočitatelná věc. Nemůžu vám zakázat, aby jste to nežrali. Můžu vám jen sdělit pro a proti a jaké to je. Snad u všech těchhle věciček o kterých se tu celý rok rozepisuji řeknete ne. Ale jak říkám, nemohu vám to zakázat…

---