Mám tě ráda (promiň mi, ne to, že tě mám ráda nebo to možná taky, ale spíš to ostatní, všechno)

bolest je hračka pokory

a hříčka temných strání

přerývaným dechem se snažím vysvětlovat

jen vůbec nevím co a proč

maluju obrázky plné plastových kyblíčků

a zašívám do nich další a další knoflíky

dusím se kůstkou splínu

za normálních okolností bych asi už dávno roztála, ale teď mi to nějak nejde

nechceš mě poslouchat nechci se poslouchat

nevidím bloumám hmatem

pouštím vodovodní kohoutek

schovaná před ničím hraju zase fotbal

a ty mi říkáš, že je dobře, že jsem se s tebou rozešla

panická panenka tančí v okouzleném úděsu

s mým strachem mě posíláš do prdele a ničemu se už nedivíš

nedivíme

porcelán se tříští a je to zajímavý

dávím se svýma plyšovýma snama

ale vzít si je nenechám

dají se bolesti utrhnout ručičky?