Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZMĚNA
01. 12. 2006
0
0
921
Autor
Poem
Až do dneška se celý můj svět točil jenom kolem tebe.
Když říkám tyto věty, celé tělo mě hned zebe.
Hlas se mi chvěje,
zdá se mi, že jen nade mnou zatáhlo se teď nebe.
Ale já už takhle fakt dál nemůžu,
zkoušel jsem to stokrát.
Vůbec nic s tím nezmůžu,
nemám sílu se s tím poprat.
Říká se, že ten, kdo jednou miloval,
milovat už nepřestane.
Já jsem tohle zažil,
co se teď se mnou stane?
Jde na pravou lásku zapomenout
a nebo se to nedá?
Možná , že dokážu se usmát,
má duše je však bledá.
Můj děda vždycky říkal:
„Jen neztrácej naději!“
Já ji ale ztratil
a zázraky se nedějí.
-Nedala si mi šanci,
i když si to možná chtěla.
Nedala si mi šanci,
i když jsi možná měla.
Jaké by to asi bylo,
kdybychom byli spolu?
To už se asi nikdy nedozvím,
radši si dám colu!
...Jak se asi cítí člověk,
který se vzdal všeho co má?
Jo, tak tohleto vím přesně,
stejně jako já!
Vzdávám se teď tebe,
jsi všechno co jen mám.
Vůbec nic se nezmění,
budu stále sám ...