Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCola
02. 12. 2006
9
16
3430
Autor
Amiška
piju kolu..bez cukru samozřejmě
žiju život..můj..bez cukru samozřejmě
a mé city..bez chuti a zápachu
nic se neboj
ráno se všechno změní
ráno s tebou zatřepu a zamíchám
a uteču si do nicoty,
do tmavýho lesa,
tam budu v tichu klečet
všechno je v pořádku
tak proč
se mi chce tolik
brečet
Vyliju si tu lepkavou tekutinu do vlasů
chci být taky light
a v hlavě mít už jen bublinky
a na nebi hvězdy
a ve mně ticho
usínám pod plakátem tvých očí
přišpendleným na čele mých smutků
vsakuju do mechu..
už se mi ani nestýská
už si o tobě jen tiše
sním
ZHLUBOKA
nadechnu se ranního vánku
a potom potichu
…
vyšumím
16 názorů
kazí mi to tam ten mech, vůbec se nehodí do celkové nálady....nasadíš tvrdou, ironickou a působivou atmosféru a pak tam vrazíš mech...a vůbec celá ta přeslazená sloka (5.) zní jako kdyby sis koupila flašku koly a na etiketě byl křemílek s vochomůrkou jak si čtou bravíčko:D
jinak bez výhrad....t*
Podle mne píšeš velmi dobře, nemáš sebemší problém s rytmem, navíc obraznost je civilní a srozumitelná, snad bych jen více pozornosti věnoval známým pojmům jako jsou hvězdy, slunce, nebe, a to zejména proto, že jsou hodně zaužívané, a tak je jim třeba dát trošičku nový kabátek.
Ale opravdu, líbí se mi. Tip
no
některý části
mi připadaj
celkem
zajímavý
ale jiný
to zase posunujou
níž