Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seprocitnutí
04. 12. 2006
12
28
2696
Autor
Nickyx
jdu alejí vpřed
do tmavě
zářící dálky
dlaně hřejí
úsměvy se usmívají
sny už nepraskají v žilách
probodnuté prázdno
krčí se vzadu v koutě
uplakaně se usmívá
milovalo mě...
28 názorů
woman_who_fell_to_earth
12. 12. 2006
hele konecne neco pozitivniho:)
za to mas oide me bod a *
:)
(stalo se neco pozitivniho?co? jo?zejo?:))) )
člověk_který_není
06. 12. 2006
very very nice ;)
...inak som tu po dlhom čase len tak na skok a hneď mi takáto nádherka vbehne pred zrak ;)...
Tobě napíši to, co si opravdu myslím, vím, že si z kritiky vybereš to, co potřebuješ
Oldjerry: dík :) někdy i levné věci můžou být fajn ;)
Jakubisko: no asi mám omezený počet slov ve své slovní zásobě no a...;) díky! :)
Print: děkuju :)
asi déja-vu, ale mám pocit, že už sem to tu čet........:)))
mno k dílu.....ta tmavá alej, dlaně, úsměvy....to mi něco připomnělo....zase trefa....***
Tmavě zářící dálky - to je dost levné, ale v kontextu to nevadí. Možná, žes to měl zkusit vyjádřit trošičku střídměji...ale