Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePohár pro osud
05. 12. 2006
9
14
2539
Autor
Jan_Urban
Dívka s pohárem bezedným
k večeru pod červánky
sbírala do úmoru vosí slzy
denním tancem stvořené.
Hadí šum a hadí dech
zpíval o tom že
mají sny svá rána
v kterých končí den
a z jeho stínu vykročí
ten
o kterém se nemluví.
Ta dívka dál
vybírala slzy vos
z první noční rosy
jak Popelka hrášek z popelu
a věděla
že slzy nesmí promísit
ani kapkou rosy a ani slzou svou.
Když poslední červánek dočernal
pobodaný prvními hvězdami
rozhrnul nebe ten
o kterém se nemluví
a hltavě vypil pohár
pracně naplněný svým osudem.
Dívka ulehla do peřin sedmikrásek
a z pod víček sledovala
jeho hrdlo žíznivé
když on poklekl s číší prázdnou
naplnil ji svou slzou černou
a dal lásce pít.
Dva milenci spojeni
pradávným pramenem pláče
spočinuli s dechem zatajeným
a nechali vůli jeden na druhém
proklíčit do srdcí navzájem.
Tak každý letní podvečer
se v krvi nebe schází
od počátku věku
a pijí slzy vyprahlí dobou nekonečnou
ten o kterém se nemluví
s dívkou osudu.
k večeru pod červánky
sbírala do úmoru vosí slzy
denním tancem stvořené.
Hadí šum a hadí dech
zpíval o tom že
mají sny svá rána
v kterých končí den
a z jeho stínu vykročí
ten
o kterém se nemluví.
Ta dívka dál
vybírala slzy vos
z první noční rosy
jak Popelka hrášek z popelu
a věděla
že slzy nesmí promísit
ani kapkou rosy a ani slzou svou.
Když poslední červánek dočernal
pobodaný prvními hvězdami
rozhrnul nebe ten
o kterém se nemluví
a hltavě vypil pohár
pracně naplněný svým osudem.
Dívka ulehla do peřin sedmikrásek
a z pod víček sledovala
jeho hrdlo žíznivé
když on poklekl s číší prázdnou
naplnil ji svou slzou černou
a dal lásce pít.
Dva milenci spojeni
pradávným pramenem pláče
spočinuli s dechem zatajeným
a nechali vůli jeden na druhém
proklíčit do srdcí navzájem.
Tak každý letní podvečer
se v krvi nebe schází
od počátku věku
a pijí slzy vyprahlí dobou nekonečnou
ten o kterém se nemluví
s dívkou osudu.
14 názorů
přijde mi děsně zoufalá... už kdysi dřív a jinde mi sedla do nálady... *
Děkuji. Jenom k sedmikráskám, záleží na tom, jak si čtenář báseň přebere doširoka. Pokud vnímá obrat zběžně, najde klišé v obratu, kde druhý ne. Mihla se mi při psaní kniha Broučci od Karafiáta, kde na každém hrobě broučka vykvete bílá sedmikráska a na hrobě berušky má červené okraje. Vážím si tvé reakce a tvého zastavení u mého díla.
Ondřej_Petřík
25. 12. 2006
chtěla jsem hned napsat, že prolog je určitě lepší než dílo, ale po přečtení je to vyrovnané-obojí je parádní*