Cihla k cihle?

Kurňa, Aha, vždyť ta moje výchozí poznámka o mém potěšení z nadávání byla žertem. Krucipísek, tos to nepochopila? Já, sakra, zásadně mluvím jen slušně. Doprčic. LOL

Edvin: Rozumím dobře? Nadávat ano, ale ne před dětmi. A hlavně ne před vlastními dětmi. Edvine, trochu ses zamotal. Sám nadávat a tvrdit, že děti a vnoučata nenadávají a pokud, tak to nemají od vás. Dobře, tak to mají od souseda a sousedová děcka to zase mají od vás. Z praxe vím, že kdo si v psaní posluhuje nadáváním,není mu to ani v rodině cizí. Například k vlasnímu partnerovi a pod. Nesouhlas, hněv se dá docela dobře vyjádřit slušnou formou. Jak ústně, tak písemně. Ale vyžadovalo by to se, na stará kolena, něčemu novému naučit. Já vím, učení bolí.

Aha, a to jsem vždy dělal. Naše děti i vnoučata nenadávají. A pokud, tak to nemají od nás - jedná se jen o německé nadávky, a my doma německy nemluvíme. Ale nepředstíráme před nimi, že takováto slova neexistují.

Edvin: Ježíše Krista si vážím, ale i ten nebyl neomylný. Nejeden rodič by byl z jeho chování dost vedle. Co dělal dobře (mistrovsky), chválím. Co bylo zlé, odsoudím. Kristus sám neměl děti. Neumím si představit, že by se těšil tomu, kdyby jeho děti nadávaly a pod. Děti hlavně to zlé odkoukají od dospělých, počínaje kouřením, nadáváním...... Takže musíme Edvine dětem vysvětlit, kdy se může nadávat a proklínat a kdy spíše ne. Ne zrovna lehký úkol.

Výsledkem (nejen zdejších) diskusí často nebývá pozitivní zapůsobení na ostatní diskutující předložením racionálních argumentů (jak by tomu mělo či snad už jen mohlo být ve školním prostředí), nýbrž otestování jejich názoru, reakce a získání "vzorku hlasu národa" (jako při průzkumu veřejného mínění). Krom informační hodnoty, jež může taková diskuse přinést, je to občas docela sranda sledovat :-) Musím se podívat, jestli už ode mě taková diskuse někdy nevzešla :-)

Jenže, Lakrove, pochopí to jen ten, koho stejně není třeba přesvědčovat. Jsou lidé, jež nepřesvědčíš žádnými racionálními argumenty. Jako je ztrátou času snažit se přesvědčit věřícího člověka Darwinem... Člověk to buď v sobě má, nebo taky nemá. Nemá smyslu apelovat na jeho rozum, protože víra se nachází někde docela jinde. Chceš-li však Ty takovou diskuzi zorganizovat, tak klidně můj text použij. Já, jak znám život, bych to pokládal za ztrátu času.

> ...nevím, kam bych to jinak mohl dát... Zveřejnit jako diskusi na téma "Vulgarismy, jejich užitečnost a obhajitelnost".

> ...ovšem nebráním takyautory, kteří se čtenáře snaží.. Ano, to je důležitý doplněk předchozího rozboru. Nedávno se na Písmáku objevila nejméně dvě díla kalibru tak hrubého, že mě donutila nabonzovat to adminům :-))

Lakrov: Děkuji, ale mně bude stačit, když si to přečte Aha. Stejně nevím, kam bych to jinak mohl dát.

P.S.P.S. Tím ovšem nebráním takyautory, kteří se čtenáře snaží svou vulgárností šokovat, ale jinak nemají co říct. Podobně zavrhuji texty, jež jsou pouhým popisem násilí nebo sexu.

Pro Edvin1: Tohle je krásný a názorný rozbor účelu vulgarismů a jejich smysluplnéhu užívání. Je skoro škoda, aby zapadl mezi komentáři jednoho z dávno nečtených (i když obsahově souvisejících) děl :-)

Milá Aha! Člověk by měl věci nazývat pravým jménem. Ministr zahraničí nedávno v rozhovoru pro LN prohlásil, že Berlusconi dobu, kdy měl zavádět reformy, "prošoustal". Mohl samozřejmě říct, že "Berlusconi se místo reformě věnoval lehkým ženám", ale kdo by si takové věty všiml? Co by ta věta vyjadřovala? Nic. Výraz "prošoustal" nejen říká jasně, CO Berlisconi dělal - pan kníže takto jednoznačně tuto činnost pana premiéra odsoudil, aniž by použil tisíc slov. Ježíš Kristus, o jehož morální autoritě snad nebudeš polemizovat, dokázal taky nadávat jako špaček - považoval-li to za nutné. Nedávno jsem poslouchal americkou audionahrávku románu Hemingwayova románu Komu zvoní hrana. V dialozích, pronášených španělskými vojáky a partyzány, používá originální, odposlouchané výroky plné obscénních, oplzlých slov. Vydavatel audioverze tyto dialogy upravil dle svých představ, takže věty jako "Ty synu velké kurvy! Nakopnu tě do kulí!" se proměnily v "Ty synu - nadávka! Nakopnu tě do - nadávka!" Nedalo se to poslouchat,tak falešně to znělo. Škvorecký, Hemingwayův překladatel do češtiny, si stěžoval, že komunističtí cenzoři jej nutili, aby tyto nadávky nahrazoval eufemismy. Asi takhle: "Ty darebáku! Nakopu tě!" Chceš-li, vyjadřuj se takhle falešně, pokrytecky. To je Tvá věc. Já se tam, kde je funkční jen výraz vulgární, budu držet skutečnosti. Souhlasil bych jen v jednom, kdybys to zde řekla - že takové výrazy by člověk neměl používat adresně, zvláště ne vůči dětem, partnerům, rodičům. Atd. P.S. Můj táta přesto zůstal v mé blahé paměti. Důležitý byl jeho postoj, jeho srdce a činy, ne slovní zásoba.

Edvin: Prozraď nám, v čem spočívá ta síla při nadávání a jakou chuť to má? Pošramocený image se dá nejenom vylepšit, ale i zhoršit. Jinak přeji dobrou chuť!

* :-)

Maminka to ovšem neříkávala, neboť byla dáma, a tatínek ta slova používal jen v er-formě. Že jako NĚKDO to řekl. On osobně nadával polsky, a Poláci nadávaj jináč. Třeba: "Psiakrev!", nebo: "Cholera jasna!" Jelikož jsem ovšem polské nadávky v Česku používat nemohl, nenadával jsem vůbec a mluvil jsem tudíž vybraně. Až teď, na stará kolena, když mi už na mém i tak dost pošramoceném image nezáleží, si sílu a chuť podobných nadávek vychutnávám... :-)

> ...Toto slovní spojení jsem slýchával již jako dítě... Zavidím ti takové plnohodnotné dětství. Před mnou rodiče tohle i několik dalších slovních spojení či slůvek tajili tak důsledně, že mě je museli naučit až spolužáci ve škole. Tento typ zameškaného učiva se naštěstí dohání celkem snadno... :-)

Toto slovní spojení jsem slýchával již jako dítě. Předpokládám, že vzniklo dřív, než já. Pak by byla hranice 75 let, kteroužto autorská práva na lit. útvary padají, snadno překročena. Takže klid. děd Ed :-)

Pro mylenka: Děkuji za návštěvu v pr...acovně :-)

Víš, že můj muž toto téměř nepoužívá? Když jsem si ho vzala, byla jsem dost často napomínána, ať tak nemluvím alespoň před dětmi... faktem je, že moje práce je velmi často právě o "prdeli" :-)

:-)...nebudu se vykecávat a2a2a to popsal docela obstojně*

Myslím, že to není o ničem, ani díky povrchu, a postrádá-li hloubku, nevadí. Otázka nemusí být nijak hluboká, je-li vtipná a moudrá. Tak hodnotím jednoduché čtyřverší i s jeho kultivovaně vlídným komentářem a dávám svůj tip. :-)

Děkuji za dlouhé i krátké odpověďi. Pro čtyři_a_na_třetí (=a2a2a): O vlastnictví toho objektu by bylo možné vést dlouhé polemiky. Zvláště v přítomnosti pravověrných stoupenců některých církví nebo za současné konzumace určitých nápojů, by ze vzniklé diskuse mohla vyvstat překvapivá tvrzení. Většina námětů je 'recyklovaných'. Často (skoro vždy) nevědomky. V mnoha ohledech jsme jen 'remejkem' svých předků. Ale uvědomíme si to, až pokud se po delším čase ohlédneme. Opisování a prohazování slov může přinášet nové myšlenky. Takové,které původní výtvor neprovázely. Co s tím? Asi je to věc citu. Mají jej i někteří právníci? O tom duševním stříbře a hygieně jsi to napsal moc hezky. Dík za zamyšlení. (To začíná být pomalu vzácností.)

tak, to se teda bojím taky, neb nejsem vlastníkem. Jinak, asi sám víš nejlépe, jsi docela ťal do zde často vnímaného problému. Ale s nadhledem. Kolikrát se nám stane, že napíšeme nějaký obraz, zaručeně podle sebe, a ozve se někdo, že opisuješ, občas je to třeba jen u jediného slova, kterému dáváme důraz, jako by někdo na to měl monopol. Jino věcí ovšem zůstává, když skutečně někdo opisuje a jen trošičku prohodí slova, apod. I to, bohužel, se stává. Ale to není příklad pro tvou nadsázku. A ještě bych protestoval, poněvadž DO PRDELE je součástí českého národního duševního stříbra, a zejména, významný prostředek duševní hygieny. A právě za tento úsměvný nadhled dlužím tip

=o)

:-)

díky povrchu

nelíbí ... je to o ničem

Dílo postrádá hloubku, avi všem povrchním