Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte semaminka
09. 12. 2006
24
35
5569
Autor
Ó
všemocná láska
usíná v letu
chránící paže
neví že jsem tu...
bezmocná ústa
neznají hlásky
šedivé - hebké
bezmocné vlásky...
bezmocné oči
nevidí světlo
na její víčka
trápení slétlo...
bezmocné tělo
vysílené
vrásčité ruce
unavené
drobounké prsty
však laskavě
svírají mou dlaň...
35 názorů
Adriana Bártová
24. 03. 2010
Úžasná, jen se mi zdá, že první strofa má maličko špatně rytmus, ale jinak vážně skvělá :)
Usmáty_autor
21. 01. 2008
...musím si ji taky znou přečíst...když všechno jde dobře, zapomínáme na podstatné věci a ženeme se za "blbostmi"..dík...
...přiznám se Vám, že jsem velmi váhal...zda takto intimní básničku zveřejnit...ale když nyní čtu opět Vaše řádky, myslím, že to bylo v pořádku...dík...
né vážně..tohle je tak překrásně napsané..
prostě od srdce do srdce..do hloubky čtenářovi a z hlouby Tvé duše
Tak tohle je opravdu snad nejpůsobivější a nejlepší co jsem od tebe četla.. Vážně..ani nemám slov..prostě krása*
Marcela.K.
05. 01. 2007
je to krásný. tím víc, je-li to opravdu pro tvou matku. já bych něco takovýho nedokázala.
je to hodně dobré, je to psáno srdcem bez jakékoli touze po obdivu a přikrášlování a to tomu dodává právě tu čirou krásu*
mrazí mě z toho... je to silné, čisté, neobsahuje ani stín ničeho jiného ..jen cit... tohle je zatím jediná takhle vyhraněná báseň, co jsem tu četla...T
Jarmila Moosová Kuřitková
09. 12. 2006
Obyčejně se takovým básničkám bráním. Čpí z nich smutek a bezmoc. Ale tohle je jiný druh lásky a tak říkám jedno veliké ANO. I my jednou budeme unavení, šediví a bezmocní. A napíše-li o nás někdo takovouto něžnou básničku, je to předzvěstí, že příjdeme rovnou do Nebe. *