Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jen pro Tebe

09. 12. 2006

3449

Autor

Ostružina

Miluji Tvé oči.

Zasněně sledují věže těch černobílých domů

a taky těla mrtvých ptáků.

a já jim věřím.

Miluji Tvůj úsměv.

Ty rty, co schovají slzu v úzkém spáru polibku

a zoufale se usmívají.

Miluji Tvé ruce.

Hladí kůru starých stromů

tak strašně jemně

až je mi do pláče.

Miluji Tvé vlasy.

Neposlušně lechtají

jako okvětní lístky

když ležíš v trávě.

A voní…

Miluji Tvůj dotek.

…ale ten mi nepatří…

22 názorů

nitrinka

09. 03. 2008

Dát tip

A proč se to nikdy nedozví..?

Jiřička

12. 12. 2006

Dát tip

Ta sloka s rukama je úžasná :o) *t

satannáš

10. 12. 2006

Dát tip

I tak to ve světě chodí . T

tak dojemné... =o( a platonické... Miluji Tvé oči. Zasněně sledují věže tech černobílých domů... Je to tak živé a plastické, že nevěřím, že kdyby to krásná neznámá četla, mohla by tě pak nemilovat !T!

Jan (John)

10. 12. 2006

Dát tip

Jo tak tohle znám, když jsem se zamiloval do vlastní neteře byl jsem na tom stejně jako ty :( Život někdy s námi hraje nefér hru :( Pěkné, ale né neřešitelné.