Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pravda o mě

12. 12. 2006
2
3
1358
Autor
Ezechiel

autobiograficky

Ticho..
vrah je mých slov
co naštěstí uvízla
v skulině rtů
vyschlých a bolavých
jak okamžik věčnosti
čekání na odpověď
co nemá být vyřčena
a přesto se vznáší
jak kouř z poslední cigarety
místností beze stěn
a přece tak malé
jako jsem já
ten co si hraje
na básníka
ačkoli slov zná jen tolik
co barev má duha
která se právě rozplývá
v dopoledním slunci
nad žitným polem
kdesi na severu
Ticho..

3 názory

kapitan
26. 11. 2007
Dát tip
Nebo nic všechno? Zaujalo

Nicollette
13. 12. 2006
Dát tip
vyschlé a bolavé rty to je na mě silný kafe konec dobrej ale popírá formu básně na začátku nebo forma popírá konec..?

:-) ačkoli slov zná jen tolik co barev má duha která se právě rozplývá v dopoledním slunci nad žitným polem Zlato, víš, co jsme se učili v jazykovědě? :-) Dvojí artikulace znamená, že máš omezený počet jazykových prostředků (tedy slov), ale můžeš s nimi vytvořit nekonečné množství jazykových jednotek - vět :-).... Jen mě tak napadlo, včera jsem z ní psala zápočet, kterej byl teda docela drsnej, doufám, že jsem ho dala... autobiografická báseň mě zaujala, moc fajn :-) t*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru