zde v teple z komína smích skomírá..

v tvém krátkozrakém stínu

opírám se o dlažbu

posadíš se do vyhřátého křesla

natřásáš se

snad radostí..

zde v teple

spojily jsme se a putujeme

držíš mne pod sebou,..

a chceš po mně zase            souhlas

vstaneš

otočíš se..uhraneš důlek v rudém křesle

odtud sálá teplo

je horko

pod tíhou vlastní duše padáš na kolena..

modlitba..

smích jenž pod stín snáší se..zachytíš a snad znáš od nepaměti..

.

sníh