Viděl jsem

Je to spíše reportáž, povídka nebo něco...ani nevím co. Takový myšlenkogram.

Viděl jsem nebe s jizvou co se táhla od úst jam až do očí obzoru. Viděl jsem dům co stál a zcela lhostejný k té ráně se natřásal si čistil peří. Nebe řvalo bolestí už od rána teď už jen sípalo citelně se ochladilo. Viděl jsem stromy stály spolu a každý sám vkořeněny v tom zvlhlém zamlženém mechoprostoru a každý zakřiven sám do sebe se smály a žily své mživoty v údolí. Viděl jsem most co povýšil hřbet nad dávného hada a když projížděl jsem pod ním měl jsem chuť křičet „PTÁKU“ zvlhnou ti křídla zteří ztěžknou ti časem rozdrtíš hlavu draku. Viděl jsem taky dívku měla krásnou postavu nestydím se to říct a já po ní toužil toužil jsem jí vstřebat do mý básně. Nebe ještě víc krvácelo a já náhle viděl, že není šedé, že se taky směje, že taky touží vstřebat nás do svý básně. Stromy ho zuřivě trhaly větvemi a kmeny A já při tom bičování zapomněl na tu dívku jen na chvíli a pak si vzpomněl na Tebe.

---