Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMrazivá
15. 12. 2006
4
18
4378
Autor
Muamarek
Mrazivá:
Sníh napadl - a roztál záhy,
křídla vloček pije vzduch,
zem vyprahlá pod tíhou vláhy,
loká mocně v přítmí vzruch.
Ten zlověstný klid je vlastně ruch,
samota věčnou společnicí,
v zimě marně hledat hejna much,
též nezavadíš o štěnici.
Ve sněhu oděv pouze sporý
pokrývá osud, dávné spory
a tělo jedné prostitutky.
Nějaký člověk, zřejmě chorý,
chtěl políčit si na potvory,
punčocha, úlek - a stisk prudký.
Vyhaslé oči, záře hvězdná,
na vrchol duše stoupá ze dna,
do propasti se bědy řítí,
smrt s životem se musí příti...
Na sněhu závist bledá plane,
vrcholky stromů kříže kreslí,
snad nebylo to všechno plané,
ten kříž bychom pak neunesli...
Sníh napadl - a roztál záhy,
křídla vloček pije vzduch,
zem vyprahlá pod tíhou vláhy,
loká mocně v přítmí vzruch.
Ten zlověstný klid je vlastně ruch,
samota věčnou společnicí,
v zimě marně hledat hejna much,
též nezavadíš o štěnici.
Ve sněhu oděv pouze sporý
pokrývá osud, dávné spory
a tělo jedné prostitutky.
Nějaký člověk, zřejmě chorý,
chtěl políčit si na potvory,
punčocha, úlek - a stisk prudký.
Vyhaslé oči, záře hvězdná,
na vrchol duše stoupá ze dna,
do propasti se bědy řítí,
smrt s životem se musí příti...
Na sněhu závist bledá plane,
vrcholky stromů kříže kreslí,
snad nebylo to všechno plané,
ten kříž bychom pak neunesli...
18 názorů
Ta šedá tam má korespondovat s celkovou náladou,
vyprahlá pod tíhou vláhy - že i kyž má všeho dost, žízní,
zdravím :-))
Muamarek
sníh napadl-roztáhl nohy
záhy
piji pouze ovesné vločky žašmuchlané v mléce
jsem po tom ale vypráhlá
ve sporém oděvu mám štěnice
ve sporu jsem s chorým člověkem
věky
byl prudký, místo očí nyní mám hrudky
mým osudem je hvězdná záře
poslední strofa je hezká - bez komentáře
..jasny, ty taky,
ja dobry...az moc, , si rikam, esi teda nejakej pruser nezene se na mou hlavu sisatou..))
Dík, Honzyku, vážím si toho - teď teprv vidím, že jsem tam nakydal 2x "vzruch" - to druhý měl být "ruch",
jdu to opravit,
měj se :-))
Muamarek
..Muamarek, myslim, je jeden z lidi, kerej tady pise "uprimne", nic nebarvi ...
no, ne umela kytka, kera zistava umelou, i kdyz ji postrikame vonavkou...ja teda uz jsem si zvyk´ i na archaismy tvy, beru je, jako ze sou tvoje a smytec, a ne ze bych byl nejak silenej z toho textu, ale najdu si v nem temer vzdycky svy misto, napada mne slovo "poctivy"...asi tak...*
avi ole...))
tato sloka líbí moc " Vyhaslé oči, záře hvězdná,
na vrchol duše stoupá ze dna,
do propasti se bědy řítí,
smrt s životem se musí příti..."
a ta poslední taky...
nejeslabší zdá se mi první sloka, kde rým je vytvořen opakujícími se slovy a jednoduše na to navazuje ještě začátek druhé sloky, ale přesto vítězí poslední dvě sloky, takže jsem ti dal T
tak se měj
Můžeš kdyžtak prosím konkrétně rozvést, co se Ti líbí? Celková atmosféra, nějaká vybraná část, atp...
Díky :-))
Muamarek
O.K. - předveď jakoby mrazení pod svým nickem, rád se na to pak kouknu, pokud se z toho nezapotím, klidně ti dám i tipáka, o něhož jakoby nestojíš :-))
Muamarek
Mrazivost dobře opoetizovanou si představuju jinak. Toto nemrazí alébrž čvachná.