POROZCHODOVÁ

Kdyby šlo druhému v hlavě číst,

a myšlenky posílat na dálku.

Tak jako za starých časů,

kdy babičky u krbů zapálených

u vázy krušpánku,

koukali z okna a cítili tu krásu,

zimní krajiny

kde  s povozem na sněhu projížděl pošták.

Najít tak ve schránce obálku,

psaníčko milované.

Nevím proč špatně usínám,

protože srdce v rytmu běží?

Že vrátit se dají chyby,

okamžik ten,

který pro nás krásný mohl být?

A odvážíš se tam,

kam jinak neodvážil by ses,

ztěží

Vzpomínky brání se navrátit.