Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStarý plášť
17. 12. 2006
1
5
1671
Autor
Voga
Na půdě jsem našel starý plášť.
Čišela z něj samota a zášť.
Možná patřil žebrákovi,
snad ho nosil král,
možná mísil víru s nevěrou,
teď ztracený jinde visí
nežli visíval,
už se o něj blázni neperou.
Starý plášť jsem tiše pohladil.
Nový býval, teď v něm smutek zbyl.
Možná že byl čarodějný,
možná kouzla znal,
život kotrmelce provádí,
snad ho dříve nosil zpěvák,
co na loutnu hrál,
ta loutna už dávno neladí.
Vzal jsem plášť a z půdy šel jsem pryč.
Chceš-li křičet, chlapče, jen si křič.
Nadávej a rozčiluj se,
že jsi starý cár,
že se chceš jen záští užírat,
vzpomeň si, že úsměv není
obyčejný dar,
buď jen rád, když dokážeš ho dát.
Od té doby ten plášť nosím sám.
Jestli chcete, dám ho klidně vám.
Z pláště spadl smutek věčný,
samota i zášť,
podívejte, jak se usmívá,
naladil jsem starou loutnu,
teď s ní chodím hrát,
tak to na tom světě chodívá.
5 názorů
líbí se mi ta myšlenka, jak plášť, tak i loutna, jenom taktování byla by potřeba dodržet a vyházet "přívlastky a možná" - nahradit jinými slovy, byla by to sice sakra práce, ale výsledek by stál za to..za nápad a obsah dík.._:-)*
p.s. zamer byl dobrej, pohadkovej, ale pak ses, myslim teda ja, do toho textilu nejak zamilovane zamotal...mozna rubat by to chtelo, a, sorry, neuraz se, bych se s tim hadrem tak nesral...))