Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOměj
Výběr: Rowenna, Print, Augustin_Šípek, a2a2a, Fouckault
18. 12. 2006
39
59
9080
Autor
Markéta
Tu a onde čas vrb
těhotných hřeby vyplazených kostí
bílých jen tichem a tmou ...
Zde stopa v rozmočeném jílu!
Hvizd kosa nad bouře nebes
a řeka v pase přehnutá až úž...
Nemoci, nechtít, nesměti -
ni na vzdálenost dechu Ti v ústrety vyběhnout
Blíž člověku v citu, v paměti....
59 názorů
Moc se mi líbí:)
Je mi blízký tvůj jazyk...
A jak už tu bylo řečeno, nepatří k nejlehčím co se čtení týče, avšak mi naprosto vyhovuje.
...těhotných hřeby vyplazených kostí...
Tohle mi přijde, jako naprosto kouzelné vyjádření prosté věci! Navíc, tak krásnou Češtinou:)
Tip* mé oblíbené a klub /taková meditační a zadumaná, to si nemůžu nechat ujít...o)/
člověk_který_není
03. 03. 2007
Jedna z mála věcí tady, která která našla cíl, a někde uvnitř mne zazvonila. Hezký a s citem použitý jazyk, v šesté řádce zajímavě odlehčený obraz, mohl bych hledat vši, a asi bych i našel, ale vždy preferuji celkový dojem před pitvou, a tudíž chválím.
londonderry.eire
01. 03. 2007
už jsem tady podruhé, abych si ji znovu přečetla, protože mne tuhle dostala, ani ne snad až tak obsahově jako nějak libozvučně, melodicky či kýho výra...takže kromě toho TIPU dávám i do oblíbených, první báseň tady...(jestli to vůbec smím jako pouhý řadový a zač.člen tady :-)(
(když tady lidé uvozují své kritiky, pocity atd. slovy -že jestli oni vůbec mohou, když...tak to já pak taky ne..:-)
Zastavení na břehu bylo nejspíš nádherné, ale tahle báseň z mého pohledu nikoliv...
Nemohu, nesmím, ale chci...
kromě druhého verše(jen můj pocit)-ten je buď moc nebo málo...nic mezi tím
někde takhle skončit...ńák tak by mi stačilo :-)
Přednášet bych nechtěl tuto, Po prvních čtyřech verších by už asi volali ...no asi kam..,že.K tichému čtení únosná.Budiž t
poslednísklenička
27. 12. 2006
děkuji vám všem a přeji Štědrý večer plný milých překvapení!
Tom: báseň přišla zcela sama a napsala se během půl hodinky. Vlastně zcela sama ne... semínko jsem zasadila předešlého večera rozjímáním u řeky :-)
díky!
Augustin_Šípek
23. 12. 2006
a2a2a: nastavuješ mi zrcadlo a já opravdu nevím, jestli se do něj můžu s upřímnou poctivostí podívat a říci "ano, to jsem já"... jsem poněkud dojata, takže v této chvíli ti pouze poděkuji za tvá laskavá slova, která jsou mi jasným a přirozeným výrazem tvého jemného osobitého citu, inteligince a člověčenství
díky
Ještě chci ocenit právě onu jazykovou odvahu zde, v tomto písmáckém prostředí, které vcelku přirozeně preferuje na jednu stranu velmi civilní projev, jiní zase až abstraktní obraznost, poskytující prostor pro vlastní asociace. Ty jsi nabídla obraznost,ale dostupnou, a jazykem, právě zdánlivě vznešeným, mohu-li to tak říci, jsi vlastně potvrdila obsah i vlastní emoce.
Markétko,
potvrzuješ, jak moc si vážíš poezie jako takové.
Hvizd kosa nad bouře nebes
ni na vzdálenost dechu Ti v ústrety vyběhnout
Blíž člověku v citu, v paměti....
Toto je láska k jazyku i ke všemu, čím si jsme,
počítám i do toho volbu výrazů jako ni, nesměti
Ančí: o iluzi vlastních kroků, o překonání té nejneuvěřitelnější vzálenosti bez pohybu, o našem mylném pojetí vzájemnosti...
oleandr, Zbora, Norsko:
díky za zastavení
Rowenna: děkuji, vzácná mi návštěvo :-), moc mne těší, že jsi oslovena. Jenom upřímně nerozumím jakého že to "učitele" shledáváš mezi mými řádky. Jenom se děsím, že ze mne cítíš nějaké pedantství, avšak to mi nedává smysl... :-))
ještě jednou srdečné díky*
velice šikovná markétka, v textu plném nehranné něhy se toho tolik děje..v závěru markétčino dílo grandiózně graduje..Blíž člověku v citu, v paměti....jen mlčím, zaškrtávám políčko vpravo dole a ohromen odcházím za obzor.. ještě jednou..najít onen pocit, který ve mne markétka svým velkým dílem zanechala
Ano - učitele poznávám i na druhé čtení. Dojímá mě onen textík. Je vášnivý a zároveň žensky ohnutý. Přes tu chlapskou rozmáchlost textu.
První dojem: proboha, co se ti to stalo? promiň. Tady je tak vidět jiný rukopis...
Honzyk: :-)jasňačka
Senior: děkuji za kritiku i když jsem z ní mnoho nepochopila, připadá mi jaksi zmatená, zvláště první část.
Poněkud jakoby dřevní v naší době místy jakoby přílš těhotná hřeby pleplácaných kostí nenavazujících na splavnou řeku jakoby v tom místě zohlou pro kvalitu.
Zmíněné nemocno je tedy obsaženo i když je nechtěné. Úplný závěr snad má evukovat vonnost kytky, na kterou se básen měla jemně navinout a né zašlápnout. Za dobrý úsek 3-
...mam rad , teda nevadi mi spis, patos, tady ho na mne moc...ten posledni radek hned vrhne mou mysl na igelitku narvanou, kde napsano ALBERT (treba)... mne tento text vzdaleny...