Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

kolotoč

19. 12. 2006
1
4
1424
Autor
Narcissa

když jsem cítila jak na tváři dotklo se mě zrnko popela z tvého těla..

Proč teče ta krůpěj po mé tváři

proč padá dolů a říká mi: ty lháři

struny mého dechu

tichnou jako život podťatého stromu

a tlučou na pláty plechu

tlučou pěstí:já chci domů!!

jako děvka,potácím se středem cesty

a keře okolo,sněhové mají vesty,

nevidím si na kroky,

a špinavá mám kolena,

půjdu se umýt do stoky,

černá kolena a ňadra skloněná,

nevidím si na ruce,

život s hodinami,co prošlý jsou v záruce,

nestěžuji si,nemám proč,

není pro koho,zastavit ten kolotoč..


4 názory

DemonN
24. 04. 2007
Dát tip
hodiny se musí rozbít o kámen, aby tikaly správně a zastavily se v kaluži rozpuštěnýho popela...možná až přespříliš sadomasochistická...*

Narcissa
22. 12. 2006
Dát tip
každá kritika dobrá..merci:),ok,za čárkou se dělá mezera,já su celkem hektik,uspěchaná a navíc sotva přes ty své dioprie vidím,tak tu chybějící mezeru snad přežiju:)

Cookie
19. 12. 2006
Dát tip
myslím že je to fakt dobrý, prolog výbornej a to tichnou mi tam vůbec nevadilo, pochopila jsem...:) je to ok. *t

oleandr
19. 12. 2006
Dát tip
prolog líbí, ale v básničce je více zádrhelů třeba "tichnou" to asi ne, konec bych změnil a za čárkou se dělá mezera, ale do budoucna to vidím pozitivně

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru