Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChodte prec a nehovorte Anita
Autor
ChemicalPoet
Je ti známy pocit viny?
Ani nie.
Poviem ti o človeku ktorý tento pocit pozná.
Moc ma to nezaujíma, ale o.k.
Pod nocou tmavou,
pod nebom skoro africkým
zili ludia
spôsobom neludským.
Ale to je vlastne nieco iné.
Takže:
Clovek menom Thain vstúpil do siene
za každým úspechom muža hladaj ženu
no nie tu. Nie teraz.
Hladal seba a našiel slávu.
Thain krácal ulicou
ruka v ruke s cudzou ženou.
Doma sedela Kailla
A jej bledá namalovaná tvár.
Rýmy
co s nimi??
Thain krácal s Anitou
svetlo-zelenou ulicou
a skurvené pohlady okolia odkladal na neskôr.
Vedel že nanho raz dolahnú.
„Videl som noc pod jasnou oblohou,
videl som anjela no nebola si to ty,
stála za tebou.
Videl som slobodu,
daleko za sebou. Mám ju.”
Na tráve z trávy sedeli sme
celkom ma to oslovilo
vedel som že sami nie sme,
oci osudu nás videli.
No a??
Niekto to tak nechcel,
no nebol som to ja.
Císlo ludí odvedla..
No. No vieš co?
Nie.
Krása už dávno nesídli v ludoch,
ani v slovách,
krásna literatúra je blbost
a ty si sa za tie roky pekne skurvyla.
Anita bola pekná, bola
len moja, len na okamih, na sekundu,
na cas jednej velmi krátkej piesne.
všade okolo boli krátke sukne,
ale ja som videl len tvoje oci.
Turecká noc.
Africkým šelmám zoci-voci.
„Chcem cítit chut tvojich pier.”
Len na chvílu.
Len na cas urcený nám.
A potom:
„Cau.”
Nikdy sa už neuvidíme.
Len hlavou sa ozýval pochod nemeckých vojakov.
Hitlerjugent.
Už nikdy. Sloboda sa skryla v jedinom okamihu.
Už sa nikdy nevráti.
Ale je niekde s nami.
Možno v nás. Asi.
Nikto nás o nu neukráti.
A co ten pocit viny o ktorom si hovoril?
Ziadny nie je.
Pocit viny existuje len v tebe,
a ak ho nevytvoríš, nie je.
Good night
White pride!
Follow the hole.
I never loved you.
I never fucked you.
Liar.