Pokolikáté už mě unáší šíš

,,je teplo, trochu fouká, sedím na molu a tvář mi stíní košatý strom"

nelétám nad tebou tryskáčem dalas mi práškovač
a chápu že se v těchhle věcech nevyznáš
nezáměrně jsi ze mě místo dobrodruha
udělala zemědělce já ti to nevyčítám
ty se v těchhle věcech nevyznáš

i zemědělec se může roztřást když na tebe vzpomene
a rozlítostnit se nad tvýma očima
i zemědělec je schopný zakousnout se do zadnice
a nepustit se

sedíš na pláži hraješ si s kamínkama pouštím na tebe kouzelný prach abych tě zahubil proměnil nebo dezinfikoval
srdcem mi rozumíš rozumem mi rozumíš srdcem si rozumíš rozumem si rozumíš
jenom jsi v tom prachu ještě pořád trošku zmatená
a než přistanu a navlhlčím hadřík abych tě umyl uplyne nějaký čas
po cestě bych se měl umýt sám ať se mě neštítíš
(i když mám strach, že bys mě přijala, ať smrdím anebo ne)
vystrč na mě zadnici
zakousnu se a nepustím

---