Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDialektika konkrétního
Výběr: Print
31. 12. 2006
10
12
2707
Autor
zuzuzu
Chybí mi tuleni, kteří tu leželi.
Na koberci lapali po vlahu,
bez moře, bylo ji dobře.
Na chvíli do jednoho,
na chvíli do druhého,
zvolna jsem vstupoval,
byl jsem moře.
Personifikovaná touha, jsem loutka.
Tkám vlákna, koberec, a někdo mě přitom tahá za ručičky.
Sice jen cosi představuji,
ale nejsem sám, tkám.
Na koberci je teplo a hrozí,
že spálí.
Mě nepálí, jsem jen touha a tu neumoří nic.
Jsem touha o sobě,
netoužím po tobě.
Na koberci lapali po vlahu,
bez moře, bylo ji dobře.
Na chvíli do jednoho,
na chvíli do druhého,
zvolna jsem vstupoval,
byl jsem moře.
Personifikovaná touha, jsem loutka.
Tkám vlákna, koberec, a někdo mě přitom tahá za ručičky.
Sice jen cosi představuji,
ale nejsem sám, tkám.
Na koberci je teplo a hrozí,
že spálí.
Mě nepálí, jsem jen touha a tu neumoří nic.
Jsem touha o sobě,
netoužím po tobě.
12 názorů
touha je nejkrásnější emergentní vlastnost zamilovaného systému
jakou znám :o)
jojo ...touha o sobe
touha jako předmět nové ontologie...
touhologie...ontotouhologie ....:O) ?