Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePer Partes
Výběr: Print
27. 09. 1999
2
0
2954
Autor
AHED
Teď
Jsem to já
Kdo první ústa svázaná
Rozváže
A oči promne po půlnočním snění
Na dětských houpačkách
Kde s vlky na schovávanou
Hrála stará batolata
Teď
Jsem to já
Kdo se první nadechne
A slova poslední bitvy
Prolétnou nad mosaznou půdou
(hlína mi oči zalepí
protkaná životem
Trnkových broučků a berušek)
Bezvládných rukou
Každá Šípková Růženka
Se stejně nakonec probudí
V náruči krásného prince
Každá smutná zveselí se
Pohádková babička nalezne svůj klid
Teď jsem to já
Kdo šrouby povolí
A z hlavy vytříská ty noční můry
Vzpomínku horkého léta
Alergické seno a monumenty
Rozevlátých vlasů
(jsi mi blízká vzdálená
jsi mi krásná ve všech polohách)
A teď už nejsi
Ranní vánek pohladí tu zem
A kytky zvadnou V slzách se utopí
Náhrobním kamenem už nikdy nepohnem
Obrazy rámem neznámých obětí
se rozetnou ve dví
Ráno mi snídaně nahání hrůzu
Snídaně z kuřátek ve skořápkách
Rozbité hlavičky
Teď jsem
Hledat Jaro odcházím
A nejsem optik Jeruzaléma
Zas zítra
Až ráno Slunce probudí noc
Zalezem do našich děr
A do soumraku
Umilujem sebe ke štěstí
B.Ezejmenij
28. 09. 1999
Ahede, překvapil jsi. Mrtví mohou tančit? Vždyť oni neví zhola nic. Báseň je zváštně jímavá. Některá místa, obrazy - je mi to něčím blízké. Ještě si to asi přečtu.
mrtví všechno vědí,
na vše odpovědí,
po pravdě beze lži.
Všechno je napsáno,
všechno je vyřčeno
když život končí.
Kus konce, začátku,
kus lahve na zátku,
nemůže stačit.
Vzhůru shlížím,
od Tebe se blížím,
k nebi padám.
Rozpory v životě,
lásce a samotě,
příliš moc vnímám.
na vše odpovědí,
po pravdě beze lži.
Všechno je napsáno,
všechno je vyřčeno
když život končí.
Kus konce, začátku,
kus lahve na zátku,
nemůže stačit.
Vzhůru shlížím,
od Tebe se blížím,
k nebi padám.
Rozpory v životě,
lásce a samotě,
příliš moc vnímám.