Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seposlední polibek
02. 01. 2007
7
11
1939
Autor
Adri
ukázal jsi mi zahradu
byly tam růže
na nich trny
jednu jsi mi dal
byla rudá jako ta krev
která padala
když trn jse mi do prstu zabodl
tenkrát jsi říkal
bude to za pár dnů pryč
bylo to pryč
až moc brzo jsi zmizel
ani růže nestihla zvadnout
teď už je to mnoho let
co jsem cítila
tvou teplou ruku
co jsem slyšela
tvoje utěšující slova
slzy už uschly
z tváří červených
zbylo je bledé nic
malou jizvu
na prstě si hýčkám
to je to jediné
jediné co jsi po sobě zanechal
11 názorů
Reine_de_la_nuit
28. 03. 2008
ve školách by se měla učit výchova "jak rychle zapomínat na věci nenávratně ztracené"...
ale i když... to by pak devalvovalo život...
a nepsaly by se takové básně.
Libíla, výhrady si pro tentokrát nechám pro nějakou jinou...
teda nezanechal toho moc,ale je to fakt pěkně napsané...takova srdecni vzpominka.
jů, díky. ještě na sobě musím dost pracovat, ale snažím se a baví mě to až moc :-)