Životní story 1

Životní story

,,Ona je prostě skvělá. Nevěřil bys, jak jsem šťastný. Myslím, že tomuhle se říká osud." Kamarádi Tomáš a Marek probírají po propařené noci nové známosti. Marek je evidentně zaskočen Tomovou novou známostí. Nevěří, že by na jedné akci mohl potkat tu pravou. A pokud ano, tak to s ní dát hned dohromady.

,,A co se ti na ní tak líbí? Máte podobné zájmy nebo opačné? Jaká je?" vyzvídá Marek.

,,Zájmy? Jaký zájmy? Ty si myslíš, že jsme si o půl jedný v noci vykládali? Ty seš ale vůl. Jaká je? Hezká! A to mi stačí!" Marek nevěří Tomově jednoduchosti. Vůbec neví, jak ho ta nová dívka dokázala poblouznit.

,,Já ti ji někdy ukážu. Ale teď na tebe nemám čas. Jede mi bus. Sorráč. Jedu za ní." Tom se snaží uzavřít konverzaci a tím i Markův příval otázek.

Celou cestu domů Marek uvažuje. Přebírá si v hlavě všechny Tomášovy známosti. Pokud se to známostmi dá vůbec nazvat. Jindy ostýchavý Tom se dokázal v té včerejší Kouli tak odvázat, až to vůbec nebylo možné. Po půlnoci si ho odtáhla nějaká holka, která se Markovi vůbec nezdála. Navíc odešel bez rozloučení. To by neměl dělat. Má pro něj ale pochopení. Láska dokáže divy. Docela ho tedy překvapilo, že se den poté, tedy dnes, vůbec neozval. Kdyby ho čirou náhodou nepotkal na zastávce, tak by nevěděl zhola nic. Už je ale děsně zvědavý. Jak vypadá? Kolik jí je? Nezná ji náhodou? Vždyť do Koule chodil poměrně často. Od toho incidentu sice už moc ne, ale i tak se tam jednou za čas objeví.

Je docela zajímavá ta paralela. Ve stejné čas, ovšem na jiném místě totiž Tomova nová přítelkyně se svojí kamarádkou probírá kluky. Její přístup je však jiný.

,,Naprosto mi zobe z ruky. Stačí přehodit nohu přes nohu a je to. Kluci jsou někdy úplně vypatlaní. Stačí jím pěkná postava, kterou mám a jsou v mojí moci."

,,On ale vypadal mile, Markét. Myslím,že není jak ti ostatní."Elišce se Tom zalíbil, je jí líto Markétina přístupu.

,,Spala si s ním? Ne. Tak vidíš. To můžu posoudit jen já." To je argument nad všechny, myslí si ironicky Eliška.

,,Ukaž mi radši ten nový katalog od Avonu." Dívky uzavírají téma kluci docela rychle a zaobírají se jinými problémy.

Marek si doma pouští nové CD, ale vůbec si to neužívá. Celou dobu uvažuje. Myslí na Tomáše, proč mu nezavolal a tak. Zavolá mu on, i když byl odpoledne mírně odměřený, teď už určitě bude mít čas a rozeberou to spolu. Už se pomalu šoural k telefonu, když vtom někdo zazvonil. A nebyl to nikdo jiný, než Tomáš.

,,Pojď ven, voe. Sednem někam do hospy a pokecáme . Ti povím o té mojí." Tom jde na všechno přímo, žádné okolky.

,,Teď? Si se zbláznil? Zítra dem do školy. Už máš 10. Ráno nevstanu." Marek není zrovna dvakrát nadšený, ale zároveň v něm hryže zvědavost.

,,No a co? Chodíš spát se slepicema? A na školu ser, ne? Já to zítra tež bulám. Se mi vůbec nechce."

,,Nemůžu bulat, mám být zítra zkoušený u naší chemikářky. Majzlová mě zabije, jestli nepřijdu."

,,Jáááááj. Tak pojď už. Umírám žízní."

Tom umí vždycky tak dobře přesvědčit, myslí si Marek. Ale co, půjdu. Už umírám zvědavostí.

Ve 4 hodiny ráno si to pomalu šine Marek domů. Do školy nic neumí, asi nemá smysl jít spát, i když… Ale jo. Vždyť má auto, vstane trošku později a do školy pojede autem.

,,Panebože, to už je tolik? Sakra, jsem zaspal. Budu muset autem. Ach jo. To jsem chtěl autobusem, abych pokecal s Míšou. Tak nic no." Marek za rekordní čas sihl koupelnu a převléct se. Teď už sedí v autě a kontroluje hodiny.

,,Když pojedu přes Mosteckou, tak to bude rychlejší. Je tam sice cesta na hovno, ale budiž," nahlas uvažuje. Cestou mu konečně došlo, že nemá ani tak nejmenší šanci dostat se do školy včas.

,,Musím zavolat Hance, ať mě omluví u Majzlové." Spolužačka Konopásková je totiž stejně jako Marek zkoušená z chemie.

,,Kurva, to mi ještě scházelo!"zaklel Marek, když mu mobil vypadne z ruky, pomalu natáhl ruku a šmátral po mobilu. Později by přísahal, že to byl okamžik, co shlédl dolů na podlahu. Předtím se pozorně díval a nikoho neviděl. Jakto, že se tady zničehonic objevila ta holka? Šlápnutí na brzdy přišlo pozdě. Mírně auto zpomalil, to ano, ale tu dívčinu nabral. Připadalo mu, že to je mírně, ale odletěla od karoserie, jako když se odráží skákací kulička od země. ŽIJE? Vyhlédl z okýnka a zjistil, že holka hýbe rukou a pomalu zvedá hlavu. V tu ránu ho nenapadly důsledky toho jednání, časem si to i vyčítal, ale jakmile to uzřel, okamžitě šlápl na plyn a ujížděl do školy jako Schumacher v nejlepších letech.

Co se stalo s onou dívkou? Můžu pouze prozradit, že v příběhu bude hrát důležitou roli.