Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMea culpa, mea maxima culpa
07. 01. 2007
6
10
1816
Autor
Jolana19
Jsou chyby a chyby no a některý mi docela chybí třeba ty co nejdou zopakovat třeba ty co nejdou vrátit třeba ty co ....... ty moje, ty vlastní, ty z lásky
Mea culpa, mea maxima culpa
Procedil mezi zuby
skoro jak nadávku
a když zvedal oči
k mým,
tak blížila se bouře
No co já s tím
Mea culpa, mea maxima culpa
To jen šepot
vznášel se
ztichlými ulicemi
a v očích seděla noc,
blankytně modrá
letní, vlahá
jak šaty odložené u potoka
pod hvězdami
Mea culpa, mea maxima culpa
Znělo to hlasitě
po celém městě
vztekle i prosebně
„No tak, kde jste!?“
běželo dušemi
všech co to slyšeli
a neznali odpověď,
mrazivá slova
Mea culpa, mea maxima culpa
Starý, unavený hlas
slyšet ho bylo stěží
ale každý,
skoro každý z nás,
těch co náhodou kolem běží
slyšel v něm víru a naději
v něco co přijde
a bude lepší
Mea culpa, mea maxima culpa
S těmito slovy
vtiskla polibek
„No snad ne největší
a snad ne jediná“
Zahřála úsměvem
tak prý to začíná
.......
10 názorů
Usmáty_autor
08. 01. 2007Usmáty_autor
08. 01. 2007
ten rfrén vrací děj do pvodní roviny, aby pak tím více odpíchl závěr - dalo by se říci celkem nečekaný. Jo, to můžu
neviem... refrén je dobrý, ale zároveň mi tam akosi prekáža... možno je chyba v mojom prijímači... asi sa sem ešte vrátim