Mexická jízda

„ Myslíš si že si dělám srandu, když ti mířím tímhle zasraným kvérem do ksichtu? “ zapištěl upocený černoch v růžovém sáčku s typicky kudrnatým afrem na hlavě a velikým zlatým řetězem na krku.
Vystrašený úředník v drahém obleku jen vyděšeně kroutil hlavou a rozechvělou rukou si povolil kravatu.
„ Tak koukej naplnit tenhle pytel penězma ty bílej ksichte! “ Vybídl jej nevybíravě afričan a hlaveň devítky se při tom zřetelněji posunula korpulentnímu ouřadovi mezi oči . „ A dělej než ti ustřelim palici, “ dodal afrikán a mezi zuby se mu zablýskla zlatá stolička.
Muž za přepážkou ani nehlesl a již značně roztřesenýma rukama začal plnit černý pytel tučnými svazky bankovek. Veliké bílé zuby ve tváři hubeného afričana se leskly jako psí kulky a kde kdo z přítomných by si za jiných okolností mohl myslet, že tenhle chlápek musí brát pěkné peníze za reklamu na zubní pastu.
U prosklených dveří zatím hlídal afričanův komplic. Neveliký mexikánec v ošuntělém hnědém obleku s poďobaným a snědým obličejem, kterému vévodil rudý frňák velký jako brambora, mířil krátkou dvouhlavňovou brokovnicí na rukojmí, kteří leželi na podlaze.„ Kurva Bobe, co ti to tak trvá?! “ Zařval netrpělivě s typicky mexickým přízvukem. V akci tohoto ražení byl zřejmě poprvé a tak byl již notně nervózní.
„ Klid Tequilo, za chvíli budeme v balíku. “
„ Měli by jsme už vypadnout. Co nevidět tu budou fízlové! “
„ Pohni sebou křápe, nebo tě do prdele fakt vodstřelim! “ zařval černoch na bankomana. Při tom skákal u přepážky jako čert a neustále mával pistolí kolem sebe jak rozjařená roztleskávačka.
Plešatý úředník, měl vak již skoro plný a než jej zcela zaplnil, podařilo se mu zmáčknout alarm pod putem. „ Ta...ta..tady, “ koktal, když podával pytel plný peněz zuřícímu negrovi.
„ Skvělá práce kravaťáku, “ prohodil spokojeně afričan a jeho hubený a dlouhý ukazováček s velikým zlatým prstenem a pěstěným kulatým nehtem se nepatrně pohnul. Pistol práskla a bledý úředník se skácel s dírou v hlavě k zemi jak vykopnutá plaňka z plotu.
Ihned vypukl zmatek a panika. Do nastalého chaosu a hysterie začal zbrkle střílet přihlouplý Chico Tequila.
„ Aííííííííííííííááááá...“ zařval Bob, když se broky z druhého výstřelu uhnízdily v jeho hýždích. „ Ty mexickej parchante! Ty zparchanťelej jebe! Kde ses učil střílet... “ nadával, držíc si půlky oběma rukama a běhaje dokola v hale banky.
„ Já, já ... pro..pro...promiň ...“ koktal Chico a nevěřícně zíral do prázdných hlavní brokovnice z kterých se ještě kouřilo a tvářil se jako muzikant, který zahrál na funuse ódu na radost. Mezi tím kolem něho proběhli rukojmí na svobodu a zaměstnanci banky zmizeli za víkem obrovského trezoru. V bance teď zůstal Chico Tequila sám s ječícím a pobíhajícím Bobem a kvílejícím alarmem...

Hvízdání pneumatik a jekot sirény oznámil příjezd policejního vozu. Smykem zastavil těsně před vchodem, zrovna ve chvíli, kdy belhající černoch Bob a mexikánec Chico alias Tequila opouštěli banku.
„ A kurva, “ zaklel Bob, když spatřil policejní auto. On i Chico byli zaskočeni. Zkoprněle stáli a s tupými výrazy ve tvářích civěli na vystupující muže zákona.
Jako jeden muž vystoupili z auta v černých oblecích značně obézní šerif  Tulo McBraien, kterému nikdo v městečku neřekl jinak než-li vepřová hlava nebo prasopes a jeho o dost mladší zástupce s lesklou pleší Stuart Little, který svým vzezřením a hubenou postavou připomínal hlodavce. Oba si posunuli veliké černé masařky více do obličeje a tvářili se drsně.  
„ Tak koho pak to tu máme, “ poznamenal posměšně šerif.
„ Nějakej černej negr a chilly papričky šéfe, “ poznamenal rádo by vtipně jeho zástupce.
Tulo Mc Braien spokojeně zamlaskal, když naučeným pohybem tasil kolt od pasu. „ Ksichty do asfaltu, rypáci, “ zařval a svůj povel podpořil výstřelem pod nohy lupičů. Obě menšiny se poroučely k zemi hodně rychle. Stuart Little se mezi tím chopil poloautomatické brokovnice. Obličej se mu ztrácel za hlavní zbraně a nebýt velkých černých brýlí a nosu hranostaje, vypadal by že je bez hlavy.
„ Pracky za hlavu a nikdo se ani nehne! Jinak je z něj řešeto, kapišto?! “ zazněl další povel šerifa.
„ No movemento und pracky hore, mučačos, “ překládal zcela vážným hlasem zástupce.
„ No comprendo, “ odvětil mexikánec.
Ozvaly se dva výstřely a Tequila se utápěl ve vlastní krvy. „ Žádný výmluvy, “ štěkl Little.
„ A co ty, černoprdelníku? Ztratil si hlas? “ Šerif Mc Braien se hýkavě rozřechtal.
„ Ne, pane. Ano, pane. Jak myslíte pane, “ blekotal černoch a třeštil oči na bublající díry v Chicovo zádech.
„ Přesně tak. Na myšlení tu mám hlavu jenom já, ty opičáku, “ smál se spokojeně Mc Braien a slaný pot mu stékal po obličeji v proudech až na košili, kde tvořil velké mokré lívance, “ nasaď mu klepeta, Stuarte, “ rozkázal, když si otřel malým kapesníčkem pot z tváře.
Aktivní zástupce nelenil a ihned skočil černochovi na záda. Ten jen zalapal po dechu a vypoulil ještě víc, už tak vypoulené oči, až mu málem vyběhly důlků. Little si počínal dosti neobratně a černocha musel poutat na dvakrát, neboť poprvé spoutal málem sebe.
„ A máme ho šéfe, “ prohlásil vítězně, když zacvakl druhý náramek na doraz.
„ Nalož tu kupu sraček do auta a odvez ho do díry. Já to zatím omrknu v bance, “ odpověděl šerif a mastodontím krokem se ploužil k bance.
Stuart Little si opřel brokovnici o rameno a zatvářil se více než důležitě.
„ Dobrá práce šéfe, “ poznamenal pochlebovačně, než nasedl do auta.
„ Ne nadarmo sem tu šerifem, “ odvětil pyšně Mc Braien a zapálil si Mallborku, než zmyzel za dveřmi ...