Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePart
Výběr: Print
17. 04. 2001
6
0
1672
Autor
Sala
každá partitura má své dějinné proluky
pach krve předeher pro dvě ruce
Z hořkého talíře
vybírám nasládlé zpod tonů kříženého věky
obírám pachutí krve
pohovor ze smyslů odkládám na okraj: “Zřítíš se“
Vím, kdo Jsi
podřekl ses tolikerou plachostí
jen jsem váhala opřít se zblízka ze suti pochybených křídel
jako ony i já
ve tvých zřítelná
Sabat podivně polovinou zařízl všem rány
u-t-a-h-u-j-i
o bolest, které nevíme
jak se dnes na roky trpí
Na, ještě zbylo labužnického kousek, čehosi,
v těle nepoznám, kde mě přes okraj přesahuješ
nepoznám, kdy se přes mlhu nevědomost ztrácí
znevidělá
i teď
všemu „ze zákona“ slíbíme plástvím
medu do úst..vlastní úbytě
Jednou mě dozraje
zpěvu svobodné
z otroctví nad -svými pány- připomínám
*** kafeti jsem nejvýše přízní nakloněna i do kolen, nehodna, poctěna :)***
Paní..... nehoden je Vás tento P´..´k obecný...
*****!!!!
na kaféééé!!!! :))) zvu!