Organizace Spojených Neuronů (OSN)

Štírko, tohle je před dvaceti lety, člověk ztrácí věkem na flexibilitě i fantazii, napsal jsem o tom báseň "Kornatím", ale myslím, že není tady na Písmáku, asi ji překopíruju někdy :) ale samozřejmě máš pravdu, že když to tam bylo tehdy, je to tam i teď, asi jen najít odvahu ponořit se hlouběji :) jen si nemyslím, že kvalita mých věcí zas tak moc klesla s časem (ale OSN je vysoká laťka)

Vidím, že už v roce 2001 si -z prostoru pro kritiku -pár alfa samců psaní, udělalo bitevní pole – takže zjišťuju že ty bitvy pod autorskými díly, které něco vyprovokují, jsou zde pradávnou historií. Do kritik jsem se nikdy moc nepletla a leccos mi uniklo. Ani teď si nemyslím, že by mě mohly něčím obohatit - třeba je to další mé opomenutí? 

Uniklo mi i to co ty jsi napsal.  A třeba tohle dílko je úžasné. Kdybych to měla porovnat čase, měl jsi tenkrát zcela originální přístup. Možná to chce se trochu otřepat z nánosu současnosti. Kdo jednou myslel takhle originálně, ten to v sobě prostě má...?...!....

Dávám velikej TIP....!

tak tohle je výborný

Jo táák :D.

Ritauska: tohle dílo je z roku 2001, to ten film ještě dávno neexistoval. oni se inspirovali ode mě :)

Inspirováno animákem V hlavě? Ale jako dobrý, pobavilo.

super ! :)

Dávám tip za vtipný název, ke zbytku se časem prokoušu, po rychlém prolítnutí mě to nezaujalo tak snad příště. :D

Bezchybné obsazení i dialogy. Jen ta zápletka je trošku slabší, a chybí pointa. Taková překvapivá pointa by tohle dílko vystřelila do nadoblačných výšin.

Nečetla jsem celou debatu Břízy a cryfishe, ale měla bych jednu poznámku: sama píšu už pár let a kritika od někoho, kdo tomu rozumí, se hodí. Druhá strana věci je otázka, kdo tomu rozumí: ubezpeuji vás, že vyučující češtiny to být nemusí. Sama jsem se setkala s celkem malým počtem kompetentních kritiků a zpravidla osobně. Na druhou stranu to bylo výrazným přínosem. P.S. Víš, jak se liší ženský mozek? Podprogramy Vědec, Libido, Vnější slupka etc. fungují paralelně. :-D Ženy dokáží dělat víc věcí zároveň.

Rozkošné! *

Tedy...nemám co dodat... Freudovi teď asi jeho srdce plesá radostí podobně jako mně při čtení tohodle díla:) Tip jak Příbor na Moravě:)

Ty mě snad znáš...!

joooo vy mužský já si přidávám tip - teda pozor na vás

!:)!

Klub!

Dobře mi Derouch poradil... :) Na "V" to nevidím, neb mi tam schází výraznější originalita, ale típnu si, za téměř dokonalé dialogy.

vědec: tak to ale nefunguje! ego: no a co? superego: mám lepší zvíře: chce se mi čůrat vnější slupka: máme malý monitor brutall: nářez! brutar!!! vtipálek: vtipný:))))) pozorovatel: tip

kdybych se u toho holil taxem už smíchy podřízlej :)))))))))))) vTip

:-)) četla jsem to před spaním....a je to hodně dobré....určitě tip .-))

hehe už vím, co klukem proběhne, dyž se ho zeptám, na co myslí:) budu to praktikovat častějc:))) no tipan jak prase

ÚŽASNÝÝÝÝÝÝÝ *T

...

...

Wow, super, jako obvykle ... (smek) ****-* + v

Mno... Vzhledem k tomu, že vše bylo řečeno, tak ¨sand jenom tip. :_) Ale fááákt hustý.

Nádhera. Čtu teď Paynea, takže se mi to přesně hodí i do nálady... :o)

Myslím, že je to naprosto perfektní, jakkoliv to mohlo být jiné. Problém je totiž v tom, že ty vždycky narazíš něco, co by šlo rozvíjet do nekonečna a stokrát jinak, a pořád by se člověk trhal veselím. Jsi zkrátka invenční psavec, což je velice důležité. Za to ti musím rychle tuto výbornou hloubkovou studii otipovat. A nebude ti doufám vadit i malé zaklubání.

Skvěle Danny... takhle jsem se dlouho nepobavil....

:o)))))))))

ježíšmarjá

pobavil jsem se takova predstava jinych brainsaveru je fakt navykova

:-))) moc jsem se pobavila,díky!! *

Téměř dokonalé wau

bomba!:)

Tak tohle musí taky pochválit! Nikdy jsem sice nebyla 16ti letým gymplákem (gymplačkou jo), ale jsem si jistá, že to je přesný!!! TIP

Dobrá: tedy rekapitulace řečeného .... Cray(24.5.):"...kdyby měl kdokoliv z nás dát na věcné připomínky, nenapsal by nic. ..." Bř.24.5.:) „... s tímhle přístupem ale zůstaneš izolovaným zabedněncem bez přehledu o tom, co už bylo zpracováno, jaké technické postupy psané slovo nabízí a tím svůj život dosti podstatně ochudíš -a konečně i svého čtenáře....“ (Cray 25,5.):jak jsem vyrozuměl, tím přístupem myslíš jen a pouze mé přesvědčení o nefunkčnosti věcných analytických kritik pro umělecký růst autora - klíč k porozumění leží v mých slovech "S TÍMTO PŘÍSTUPEM". - myslel jsem tím s přístupem, kdy se bráníš využívat JAKÉKOLI zdroje pro své vlastní poučení a obohacení (což jsem sice nedořekl, ale současně jsem také neřekl to, co jsi mi podsunul). - a podobně je tomu v ostatních případech...: (Bř) „Pokud se ale izoluju od informací o okolním světě, můžu si svůj talent vetknout za klobouk, ať bych ho měl jakkoli veliký ....“ (Cray:)tady přece nepíšeš o četbě jiné literatury, studiu, prožívání... Píšeš tady zase jen a jen o poučení z kritiky, ne? - píšu o zdrojích informací o okolním světě - podkládáš něco, co jsem nenapsal ... Bř) „Ostatně sám říkáš: umělec" zraje napodobováním. - nezná -li nic, co může napodobovat ????“ Cray) Nezná-li nic – je pro něj informace obsažená v kritice opravdu tak dominantní ??? Nemůže něco poznat jinak než z kritik??? ... dtto .... --- nemyslím, že co kritik, to názor .... kupodivu existují i kritici, kteří se na něčem shodnou ... ;c) - to, že OBECNĚ existuje nedostatek dobrých kritiků - že prožíváme jakousi krizi - nejen kritiky, ale i umění, jako takového - je myslím fakt ... (souvisí to se spotřební orientací sugescí reklamy a masmédií zmasírované společnosti ...). Cílem kritiky NENÍ přece slovy bezezbytku popsat umělecké dílo .... to opravdu nejde ... Kritik NENÍ učitel, rozdávající známky, který má dílo "onálepkovat". Je to hledač - protože není autorem, filtruje dílo svým vlastním poznáním a co na sítu uvízlo předkládá. Je to pozorovatel, který se na dílo dívá ze svého úhlu - shodne se snad s těmi, kdo se dívají ze stejného úhlu rovněž. Kdo se dívá odjinud, nalezne zase jiné křivky a fasety artefaktu. Dobrý kritik není kdekterý čtenář, či pivní strejada. MUSÍ mít nějaký rozhled. Jeho poznání a poznání autorovo se NEPŘEKRÝVÁ - a právě na zlomech a odlišnostech názorů a pohledů může vzniknout nová kvalita, která obohatí autora i kritika... K tvému vysvětlení: .... základem k pochopení mého nesouhlasu s tvým názorem, je moment, kdy mluvíš o MÍŘE POTŘEBNOSTI analytické kritiky a o NAŤUKNUTÍ... Po autorovi NIKDO NECHCE aby znal všechno - to by bylo bláznovství... Chce ale po něm, aby se NEBRÁNIL jakýmkoli informacím. Pokud OMEZUJEŠ vlivy okolí na autora - třeba tím, že zastáváš názor že NEPOTŘEBUJE SLYŠET od kritiků, kde by se měl dovzdělat - bráníš se především poranění vlastní ješitnosti. Na tu já kašlu ! Pokud má kritik pravdu - a já jsem vůl, zůstanu jím, pokud se budu bránit to přijmout - i když to bolí. Já jím ale zůstat NECHCI !!! JAK sebevzdělávání zkvalitňuje emocionální kritika jsem nepochopil ... dle mého názoru - pokud se podle ní řídíš, jsi poplatný většinovému vkusu ...

Cray: ne - nepředělá .... ale třeba ho napadne, že čím lépe člověk má psát (a čím větší cítí odpovědnost ke svému talentu), tím více musí vědět, znát a číst - protože jinak bude objevovat objevené a čtenář - bude - li toho znát víc než autor - se bude nudit (v horším případě si bude myslet, že opisuje nápady). Navíc - pokud bych napsal z neznalosti něco, co už v podstatě někdo přede mnou - asi by mi to zkazilo náladu - zvlášť, pokud by ten nápad sám o sobě nebyl špatnej... Je to jako Cimrman, když přiběhl na patentový úřad s výkřikem: " vynalezl jsem žárovku !" A ve dveřích se srazil s odcházejícím Edisonem ..... ;c). Je ROZDÍL pokud dílo stylem cosi přípomíná a pokud obsahuje prakticky totožné nápady. Umělci obecně nemají rádi kritiky, pokud jsou to kritici špatní. Takový F.X.Šalda byl velice ctěn a uznáván - právě pro svůj široký rozhled, encyklopedické znalosti, vytříbený styl rétoriky a kdekterý umělec si považoval, pokud o něho slovutný kritik otřel pero ... Dobrý kritik většinou vyjadřuje cosi obecněji platného - nikoliv pouze názor subjektivníhío vkusu. Já jsem za každou dobrou kritiku nesmírně vděčný - a zvlášť tehdy, není - li pochvalná. Mohu - li jí dát zapravdu, naučím se nejvíc. Tam kde mne cituješ jsem NIKDE nenapsal, že kritiky by měly být jediným a výlučným zdrojem autorova poznání světa, či literatury. Budeš-li číst pozorně co jsem napsal, poznáš, že se stavím za jakékoli zdroje nových informací a reflexe napsaného díla - bez ohledu, zda jde o kritiku, či nikoliv. Kritik - narozdíl od běžného čtenáře - by měl mít širší povědomí o kulturním kontextu a situaci v umění obecně. Jeho reflexe tedy může být cenná pro autora dosti zásadním způsobem. Zdali jde - či nejde - o faktor podstatný je bezpředmětné, protože jako jeden z faktorů umění formujících prostě existuje a funguje. Pokud tomu tak u Tebe není, Tvůj názor Ti neberu - pouze předkládám k úvaze ten můj. Obohacení na poli myšlenkovém i emotivním musí podle mne jít ruku v ruce - jinak se jedná o torzo. Nevím, proč mi píšeš, že obhajuji intelektuální přístup k umění, protože nevím, co to znamená. Ani já nejsem přítelem planých debat - tahle mi však připadá vcelku poučná a korektní ... Nick Cave ? :c) ..... myslím, že kdyby neznal Beatles, Rolling Stones a Velvet Underground, cítil by svou hudbu jinak .... je TOHLE intelektuální přístup ? Ohledně citací Kafky: .... píše: "nejvíc autorovi vždycky dá, když ví, že čtenáře zasáhl, ať už pozitivně či negativně, ale že se se čtenářem něco děje ...." nejvíc autorovi vždycky dá .... ale CO mu to dá ?????? RADOSTI A CHUTI DO DALŠÍHO PSANÍ !!! - to je příjemné a důležité - je to energie k růstu. Ale neméně důležitý (myslím si, že víc) je růst samotný. Naučme se ODDĚLOVAT věci příjemné - a věci prospívající. K tragédii člověka formovaného dnešní civilizací patří, že odmítá cokoli je namáhavé - odmítá tvrdě pracovat ..... (povrchní výsledky podle toho bohužel vypadají). Pokud si řekneme, že tady pracovat prostě NECHCEME, protože jsme se sem přišli bavit, je to v pořádku ..... ale co když Dany svůj talent rozvíjet CHCE ?! Před dílem nemá "N" .... - Ještě k názoru, že kritizovat se dá jen kýč ..... pojem "kritika" má znamenat cosi jako "odezva" ... ten pejorativní a nepřátelsky zaměřený podtext je druhotný a zavádějící .... kritizovat mohu podle mne i dílo, kterého si nadevše cením a které miluju - a právě tehdy ho budu kritizovat dobře - protože v něm třeba odhalím vztahy, které si ani autor plně neuvědomoval, ale kterým zpětně musí dát zapravdu .... je to jako hledání pokladu ...

Břízo!!! něco na tom fakt je....

Bříza: ano, nebuďme jako Cimrman s žárovkou! Naprosto souhlasím. Jestli jsi měl celou dobu na mysli to, co píšeš v prvních deseti řádcích, dostatečně jsme si neporozuměli. Teď poprvé uvádíš všechny zdroje autorova poznání. Předtím jsi opravdu psal jen o kritikách a jejich vlivu na autora. Četl jsem si pozorně všechny Tvé odpovědi znovu, a ty jsi pořád jen reagoval na mou nechuť k analytickým kritikám. Opravdu jsem tam nevyčetl to, co zcela jasně formuluješ v posledním příspěvku: "ale třeba ho napadne, že čím lépe člověk má psát (a čím větší cítí odpovědnost ke svému talentu), tím více musí vědět, znát a číst - protože jinak bude objevovat objevené a čtenář - bude - li toho znát víc než autor - se bude nudit (v horším případě si bude myslet, že opisuje nápady). " Pod to se podepisuji. S tou poznámkou, že v analytických kritikách tuto informaci dostane v horší kvalitě i kvantitě, protože co člověk-kritik, to názor, vkus, vzdělání, pocit. Ano, může kritikovu poznámku korigovat vlastním dovzděláním. Danny se teď určitě bude chtít dovědět něco více o zmíněném filmu. Mluvil jsem ovšem o analytické kritice jako celku. V konkrétních případech může být přínosem - jsem ale přesvědčen, že tento přínos je daleko menší než u emocionální kritiky. Vysvětlím to o dva odstavce níže. Jak jsem řekl již několikrát, autor musí číst, slyšet, žít, prohrávat, vítězit. V tom se shodneme. Nejdůležitější zpětná vazba jeho děl bude ale založena na emocionální kritice. Sám vidíš, kolik významových nepřesností pravděpodobně vzniká jen v naší debatě. Slova podle mne umělecké dílo popsat a zkritizovat nemohou. Nezachytí ho. Slíbené vysvětlení: Autor je vystaven chaosu počitků ( Kant, nemýlím-li se! :))) ) a v každém okamžiku je na určitém stupni poznání. Má jistou sumu informací, která se v čase samozřejmě mění. Jestli je alespoň trochu soudný, ví, že nemůže znát vše. Že se pořád musí učit. Ale nepotřebuje to slyšet od analytických kritiků. Tedy - zase jsme u toho: v určité MÍŘE ano, naťukne ho to a navede do oblastí, ve kterých dosud nepobýval často. Dovzdělá se. Ale tento proces dovzdělávání u něj přece probíhá neustále! Analytický kritik tedy jen mění směr, kterým se jeho vzdělávání ubírá, ale nezkvalitňuje ho. Zkvalitňuje ho emocionální kritika. Líbí - nelíbí ve všech myslitelných formách. Naznačuje mu, že kultivace podhoubí jeho talentu (vzdělání, prožitky, názor na Temelín, psychická labilita-stabilita, humor) se ubírá určitým směrem. Že se lidem líbí - nebo nelíbí. Ještě jednou s dovolením zopakuji nejdůležitější myšlenku, kolem které se pořád točí naše debata: Autor ví, že nemůže znát vše. Že se pořád musí učit. Ale nepotřebuje to slyšet od analytických kritiků. Tedy - zase jsme u toho: v určité MÍŘE ano, naťukne ho to a navede do oblastí, ve kterých dosud nepobýval často. Dovzdělá se. Ale tento proces dovzdělávání u něj probíhá neustále. Analytický kritik tedy jen mění směr, kterým se jeho vzdělávání ubírá, ale nezkvalitňuje ho. Zkvalitňuje ho emocionální kritika. Ještě restík! Píšeš: "Nick Cave ? :c) ..... myslím, že kdyby neznal Beatles, Rolling Stones a Velvet Underground, cítil by svou hudbu jinak .... " Tady mám největší pocit oněch významových nepřesností v našich "názorech popsaných slovy". Jestliže máš na mysli to, že tyto kapely poslouchal, že o nich mluvil v hospodě s kamarády a hrál třeba jejich písničky - rozumíme si!!!!!! Já měl za to, že jsi tak napůl očekával, že mu lidi zamlada říkali: 1. australský analytický kritik: neblbni, tahle tvoje nová písnička je jako od Stounů! 2. australský analytický kritik: dyť zpíváš jako Morrison, vole, aspoň v týhle nový písničce! A Cave se polepšil, nastudoval historii rockových kapel a díky tomu, že uposlechl hlasů analytických kritiků, stal se slavným. :))))) A ještě něco: kéž by bylo víc kritiků, jako F.X. Šalda! Ale oni nejsou. Přidržím-li se své rétoriky, Šalda dokázal nejlépe optimalizovat ona naťukávání. :)))))) Na závěr bych chtěl poznamenat, že na Písmáku převažují emocionální kritiky, což je dobře. Ty sám jich píšeš daleko víc, než těch analytických - aspoň pokud mohu posoudit. Vše je tedy v pořádku. :))))))))))))))))

Bříza: Nechceš mi tvrdit, že jediným zdrojem poznání je analýza kritiků??? Víc postupů a technik (jak píšeš) se naučí jen od kritiků, Břízo?? Nejde to jinak? Podívej: jeden kritik třeba napíše: dobrý, ale připomíná mi to Jáchyma Topola. Druhý: první dvě sloky jsou slabší, třetí je parádní. Třetí: Je to perfektní jako celek! Nejlepší je první sloka. Čtvrtý: ve třetí sloce to trochu ztrácí rytmus, nápadně se to podobá Bukowskému. Všichni mají pravdu, oni to tak cítí. Kdyby měl tyto pobídky a výzvy akceptovat, zblázní se. Píšu jako Topol?, řekne si – nebo jako Bukowski?? Která sloka je tedy slabá????? Mám se podle toho řídit, abych neochudil svého čtenáře? A jak se podle toho mám řídit??????? „Pokud se ale izoluju od informací o okolním světě, můžu si svůj talent vetknout za klobouk, ať bych ho měl jakkoli veliký ....“, píšeš. To po něm přece nikdo nechce! On bude mít informací spoustu. Čte, žije, poslouchá, srovnává. Kritiky se nebojím – to jsi tedy vůbec nepochopil, co jsem měl na mysli. Upřednostňuju ale kritiku emotivní. Tedy i zápornou, ale emotivní. A stejně tak si myslím, že záporná kritika je práve tak dobrá jako kladná, protože dílo ve čtenáři něco vyvolalo. Že ho donutilo zformulovat své myšlenky a sdělit je. Emotivní kritika řekne autorovi: toto dílo se většině čtenářů moc líbilo, několika se nelíbilo vůbec. Nejspíš se mi povedlo. Nebo: Půlka čtenářů je nadšená, půlka mě nesnáší. Psal-li jsem toto dílo ze srdce a ne z kalkulu a narcisismu, povedlo se. Nebo: žádná odezva týden po uvedení, nikdo se nerozčiluje, nikdo nejásá. Vůbec se mi to nepovedlo. Mimochodem Břízo, mám pocit, že tři čtvrtiny zdejších kritik jsou právě emotivní, a to je dobře. Navíc máme tu ohromnou výhodu, že na Písmáku kritik není ten, co píše, jak by to napsal, kdyby to uměl. Ať je kritika jakákoliv, můžeš si kritikovy díla přečíst a zjistit, jak moc dáš na jeho názor. Proto děkuju za ten tvůj, Břízo.

Cray: - a to jsem napsal kde, že jediným zdrojem autorova poznání je analýza kritiků ? Nejsem si ničeho takového vědom. Nicméně konfrontace autorova pohledu s pohledem ostatních lidí JE obohacující - to snad uznáš. Nikdo nezná vše - a učení novému není nikdy konec. Já si osobně více cením, pokud mne kritik upozorní na něco, co neznám a co mne obohatí, než když deset lidí napíše, jak se jim to líbí. To první je užitečné a potřebuji to. To druhé pouze příjemné - a k ničemu. V té chvíli mne to potěší - za hodinu se mohu cítit mizerně. NIC z toho nezůstalo ... Nejsi jistě tak naivní, abys se domníval, že budu psát tak, jak si přeje kritik. Nicméně hledat zrnka poznání v jeho názoru, či v polemice s ním je pro mne inspirující - a velice mne to těší a baví. Snažil jsem se tak posloužit Danymu - který se k této debatě zatím nevyjádřil. Pokud by měl kdosi dát najevo, že o moji kritiku nestojí, měl by to být myslím spíše on - a nikoli Ty - protože nejsi autorem. Jenom tu prezentuješ svůj názor, stejně jako já. Jádro názoru s kterým nesouhlasím jsi vyjádřil v odpovědi Vojtkovi: "to je jedno, co od ní (kritiky) očekává. Prostě mu to podle mne stejně nepomůže. Přece nemůže čekat, že ho věcné a analytické kritiky ostatních autorů (jakkoliv ji jich jako autorů váží!!) naučí psát lépe. ..." 1) byl-li bych autor, naštvalo by mne, že mi někdo jiný říká co si z kritiky mám, či nemám odnést - to je čistě jeho věc ... 2) pokud si vážím názoru svého kritika (a to bych měl - minimálně pro čas a námahu, kterou tomu věnoval), porovnáváním jeho a mého pohledu na skutečnost se jí přibližuji. NAUČÍŠ se psát lépe i jeho prostřednictvím. (jasně že třeba talent, píle, znalost mluvnice a podobně jsou podmínkou ...) k čemu je potřeba vědět, kolika autorům se dílo líbilo ? Vždyť opravdu vyjímečná a geniální díla byla oceněna většinou až po smrti autorů - současníci je rozhořčeně odmítali ...(čest výjimkám ... ;c) ... jo a i já děkuju za tvůj názor - hezký den ...

Cray: jasně, že to proberem :-))) Myslím, že Bříza pouze řekl svůj názor aniž by si dělal nárok na jeho akceptování. Nikomu nic nenutí. Proto bych řekl, že je vše v pořádku...:-))) Bříza: Mám za to, že jde o jistý typ autora. Někoho více obohatí, kdýž ho někdo "nakopne" ale pro někoho je lepší když prostě samorostí :-)))) Potřebná fakta získává časem...ale fakt je, že obyčejně přijde o hodně později na to, na co by ho kritik upozornil už dávno...ale přijde na to sám..a toho si cení...

Vojtek: myslím, že je to v naprostém pořádku! :))) Já si prostě s Břízou povídám. Ono se to stává, že mají lidé rozdílné názory a že je baví si o nich povídat! :))))))) Bříza: Ono jde o to, že tato analytická věcná kritika působí jaksi zpětně. Danny napíše dílo, na jehož základní princip přišel před ním Woody Allen. Dostane se mu tohoto poučení z věcné kritiky. Možná se mýlím, ale on nesedne a dílo nepředělá jen proto, že se od kritika poučil, že není původní. Toto dílo zůstane navždy, jak je. Víš, podle mne znalost toho, že v konkrétním díle použil podobné mechanismy jako W. Allen, mu v další tvorbě nepomůžou. Napíše jiné dílo a zase se může stát, že bude někomu něco připomínat. Třeba I. Asimova. A tak pořád. (dále se to komplikuje tím, že toto dílo může připomínat jednomu Asimova, druhému Součka, třetímu Bradburyho – co si z toho vezme chudák autor??) Proto jsem přesvědčen, že mu daleko víc prospěje, když se dozví, že se dílo LÍBÍ. Nebo NELÍBÍ. Protože člověk, který kritizuje emotivně, všechny tyto faktory vědomě i podvědomě v kritice vyjádří. Myslí si: „Připomíná mi to XY, nemá to rytmus, je to naivní – nelíbí.“ Autor sám přijde na to, proč. Obecně na poli umění – a to víš určitě sám – kritiky moc rádi nemají. Souvisí to s tím, co jsem psal – mimo Písmáka jsou kritici lidé, kteří píšou o tom, jak by to udělali oni, kdyby to uměli. Vezmi si třeba herce. Vydají ze sebe na jevišti všechno, dají všanc celý svůj um, talent, zkušenosti, čas – a pak přijde kritik a v novinách představení sejme. Jistě – upozorní potenciální návštěvníky představení, že je to brak, škoda tří stovek za večer. Ale kolikrát máš třeba Ty jiný názor než tento kritik? Bereš potom v budoucnu jeho názor jako vodítko při vlastním rozhodování, zda si lístek na představení koupíš? Většinou se jedná o neúspěšné uchazeče na DAMU. Nedostali se, ale kolem divadla pracovat chtěli. Šli na divadelní vědu. A teď buch, buch, umělče, teď ti ukážu, jaký jsem intelektuál!! To máš za to, že jsem se nedostal na školu, kterou jsi vystudoval ty. Osobně jich znám několik. Co člověk, to názor. Abychom se v názorech jiných na naše vlastní dílo neutopili, mám za to, že je nejlepší k němu přistupovat skrz pocity. Píšeš: „a to jsem napsal kde, že jediným zdrojem autorova poznání je analýza kritiků ? Nejsem si ničeho takového vědom“ Tady: 1) „... s tímhle přístupem ale zůstaneš izolovaným zabedněncem bez přehledu o tom, co už bylo zpracováno, jaké technické postupy psané slovo nabízí a tím svůj život dosti podstatně ochudíš -a konečně i svého čtenáře....“ jak jsem vyrozuměl, tím přístupem myslíš jen a pouze mé přesvědčení o nefunkčnosti věcných analytických kritik pro umělecký růst autora 2) „Pokud se ale izoluju od informací o okolním světě, můžu si svůj talent vetknout za klobouk, ať bych ho měl jakkoli veliký ....“ tady přece nepíšeš o četbě jiné literatury, studiu, prožívání... Píšeš tady zase jen a jen o poučení z kritiky, ne? 3) „Ostatně sám říkáš: umělec" zraje napodobováním. - nezná -li nic, co může napodobovat ????“ Nezná-li nic – je pro něj informace obsažená v kritice opravdu tak dominantní ??? Nemůže něco poznat jinak než z kritik??? A ještě k jádru sporu – neříkám nikomu, co si z kritik má odnést. Říkám pouze VLASTNÍ názor, co si myslím, že si autoři z analytických kritik odnášejí. Souhlasím s Tebou ve Tvé zálibě hledání zrnek poznání. Ale podle MÉHO názoru to autorovi v další tvorbě příliš nepomůže. Tedy přesneji řečeno – pomůže, samozřejmě. Každá informace přispívá k sebevzdělání. Ale není to podstatný faktor. Souvisí to s oním zpětným působením věcných kritik. „Konfrontace autorova pohledu s pohledem ostatních lidí JE obohacující“, jak píšeš. Bezesporu je. Ale nemyslíš, že spíše na poli emotivním?? A přitom mi z Tvých děl a kritik na Písmáku nepřipadá, že by jsi byl zastáncem intelektuálního přístupu k umění, který teď obhajuješ!!! Nějak nemám celý život rád intelektuální debaty nad uměním. Je to tak neuchopitelné a nesnadno interpretovatelné, že mi jako nejlepší vodítko připadají pocity. Ostatně – zrovna teď jsem dočetl v posledním Reflexu (21) rozhovor s Nickem Cavem. Nick Cave píše (str. 22 vpravo dole): „Teprve dnes si totiž uvědomuji, nakolik byla hudba, kterou jsem dělal před dvaceti lety, odlišná. Nemám pocit, že je dnes horší nebo lepší, než jakou jsem ji dělal tehdy. Byla zkrátka taková, jak jsem ji cítil. Nemá smysl, abych ji dnes opakoval, když cítím něco jiného. Nemá smysl se hudebně honit za mládím. Dělám to, co cítím, a nic jiného dělat nechci.“

Dále uvádím ( s jejím plným svolením!) názor Kafky, který mi poslala osobně. Myslím, že tady patří... Ráčku, k té kritice... Naprosto souhlasím s tím, že nejvíc autorovi vždycky dá, když ví, že čtenáře zasáhl, ať už pozitivně či negativně, ale že se se čtenářem něco děje, něco se v něm díky jeho dílu pohnulo, změnilo... sám to víš a ví to asi každý, kdo něco napsal a někdo jiný na to silně zareagoval. Hmm... potřebuju vědět, že to lidem něco dalo a je pravda, že největší radost (co se básní týče) mi udělala ta spousta hvězdiček, co mi tu lidi v poslední době nechali... fakt - prostě jenom hvězdiček a vykřičníků a blažených zvolání, to fakticky zahřálo u srdce, nepopírám... a povzbudilo mě psát dál... a pomohlo asi víc to, že jsem se rozepsala, než nějaké "rádoby kritiky"... Na druhou stranu chápu, co jsi Břízovi vyčítal... taky mám za to, že každá norma nebo pravidlo básníka jenom svazuje a že nejvíc se naučí sám od sebe, z vlastní zkušenosti, emocí, ale taky... a to je právě to, čtením jiných autorů - taky zkušenost - vidím, jak to dělají jiní. Proto přeci píšeme, chceme se podělit o to, co prožíváme, ale každý tam vždycky vloží něco nového ze sebe a to nás ovlivní tak jako tak... Proto si myslím, že Bříza napsal to, co napsal, že je to něco jako Woody Allen. Ať už měl pravdu nebo ne, bylo to pouhé konstatování. Žádná kritika. Zapůsobilo to na něj tak, jako kdysi třeba W. Allen... Pravda je, že zrovna Bříza kritizuje velmi málo, i když to, co napsal ještě pod tebe, svědčí o tom, jak se na kritiku dívá... Kritika je potřeba, ale člověk s ní musí umět zacházet a případně ji použít v pravý čas. O to se nicméně "kritici" s "nekritiky "budou hádat asi neustále. Těžko říct, podle mě kritika ano... Ale v umění... nevím... spíš bych dala za pravdu tobě... Kritizovat se dá podle mě jen kýč.

Kafka ********!

Dobry, to se tu jen tak nevidi :-)

Bříza: tak to je na dlouhou debatu. :))) Já si dost stojím za názorem, že kdyby měl kdokoliv z nás dát na věcné připomínky, nenapsal by nic. Vždy to bude někomu něco připomínat. Každý píše tak, jak to cítí - a objektivní pravdu mu neřekne nikdo, protože ta v umění neexistuje. Spousta umělců zraje napodobováním - i neúmyslným. Skutečné sebevyjádření a forma přijde sama. A nebo ne. :)) Tohle podle mne platí v hudbě, poezii, próze i v divadle. Teď se na mě všichni vrhnou, ale já si skutečně myslím, že intelektuální rozbory díla autorovi neprospějí. Říct "líbí!!", třebas v několika řádcích, je pro mě důležitější než analýza, protože já jinak psát nebudu. A když ano, tak z důvodů jiných. Ideální svět kritiky (a to nejen na Písmáku!!) bych viděl v tom, že budou čtenáři díla hodnotit podle svých pocitů. Ne myšlenek, ale pocitů. A ten, kdo u svého díla takových "kritik" najde málo, pozná, že nezaujalo. Že nevyvolalo emoce - ani plus, ani mínus. Otázku proč tomu tak je, jim nemusí pokládat. Každý z čtenářů by měl jiný názor. Jestli na to nepřijde sám, asi neměl koketovat s poezií (hudbou, divadlem, prózou). Jako to dělá třeba Print - *! nebo ***!!!!. Nebo nic. Někde jsem četl, že v životě existuje 37 (myslím!!, každopádně podobné poměrně nízké číslo) základních zápletek. Vše, co se za tisíce let napsalo v knihách a sehrálo ve filmu a na divadle, je v různých podobách využívá. Všichni píšeme o tomtéž, jen forma je důležitá. Aby se tam dostalo to zaklínadlo, které způsobí mrazení v zádech. Nepotřebuju vědět: to mé poslední dílo, na kterém mi záleží a které jsem psal jak nejlíp umím, je podobné Woody Allenovi. Potřebuju vědět, že jsem tím někoho rozesmál nebo rozplakal. Že se v někom při četbě mého díla něco přesmyklo. Že přišel na něco, co v sobě dlouho nemohl objevit. Nepišme se slovníky v ruce, pišme se srdcem na dlani. Tak - a teď se na mě můžete všichni vrhnout. :))))))) Crayfish

Dany: ****!!!!**** Crayfish: v podstatě souhlas...ale pak jde taky o to co od té kritiky očekává autor :-)))) já od ní očekávám to co ty :-)))) *!!!!

Vojtek: to je jedno, co od ní očekává. Prostě mu to podle mne stejně nepomůže. Přece nemůže čekat, že ho věcné a analytické kritiky ostatních autorů (jakkoliv ji jich jako autorů váží!!) naučí psát lépe. Kdo talent má, tuto kritiku nepotřebuje, bude psát, jak cítí. Kdo talent nemá a bude brát v úvahu tyto věcné kritiky, začne přinejlepším napodobovat autory těch kritik - aspoň v názorech a formě. Zbytek už jsem řekl výše. Proberem to v Náměšti v hospodě, Vojtku! Folkáči budou rádi!!! :)))))

Crayfish: :c) ... s tímhle přístupem ale zůstaneš izolovaným zabedněncem bez přehledu o tom, co už bylo zpracováno, jaké technické postupy psané slovo nabízí a tím svůj život dosti podstatně ochudíš -a konečně i svého čtenáře....Pokud bys totiž znal víc postupů, technik a způsobů jak psát, psal bys bezpochyby lépe... Ostatně sám říkáš: "umělec" zraje napodobováním. - nezná -li nic, co může napodobovat ???? Danny měl nápad, který už před ním měl někdo jiný. Kdyby o tom věděl, třeba by jej něčím obohatil. Takhle furt běháme dokola, jako magoři. Chceš snad Dannymu brát šanci, aby se seznámil s kontextem toho, co píše ? Moje poznámka je pro něho nabídkou a výzvou. Na něm je, co s tím udělá - :c) já si to nepříjdu zkontrolovat - neboj !!!! Z Tvého vyjádření mám ale pocit, že že se bojíš kritiky a proto ji odmítáš - neboť je pro Tebe bolestivá. Kamaráde - ta "bolest" je nesmírně důležitým znamením růstu. Vykašli se na narcistický trauma - Cenný je to, co Ti prospěje - ne to, co je příjemný ... dovol mi citát z Ericha Fromma:(Umění být): Z prvního (špatného) hlediska je možno říct: "Jsem šťastný, když dosáhnu každé rozkoše, kterou chci mít." (v tomto případě je rozkoší uznalé poplácávání, typy, hvězdičky, neartikulované výkřiky slasti). Z druhého (správného) hlediska: Jsem šťastný, dostane-li se mi toho, co bych měl chtít, za předpokladu přání dosáhnout OPTIMA SEBENAPLNĚNÍ. Sebenaplnění v tomto pojetí není "vegetativní slast" - ale pracný a někdy bolestivý růst. Pokud se ale izoluju od informací o okolním světě, můžu si svůj talent vetknout za klobouk, ať bych ho měl jakkoli veliký ....

(talent - nikoli klobouk ;c)

Nápad poněkud připomíná W.Alena ("Vše, co jste vždy chtěli vědět o sexu, ale styděli jste se zeptat")

bříza: to jsem nečetl

Jo. Připomíná to W. Allena. No a co????? Všechno něco připomíná. A já jsem se královsky pobavil. TIP!!!! ** ** ** ** **!

Danny: - to je film ... :c) crayfish: - no a nic - jen, že to tak je - od čeho myslíš si tahle rubrika existuje .... já jsem měl zato, že proro, aby se autor něco dozvěděl ... to, že jsi se pobavil (já ostatně také) jej jistě těší, ale k ničemu mu to v podstatě není ...

**

super*

*!

Hih, good work Danny! A máš u mě tip! Docela jsem se zasmál! Chich! :-))))

Juj, já zapomněl ten *! Tak tady jest!

to neni spatny...tip :-)

Naprosto perfektní, tip jak hrom.

... jednobitka :-))))))))) geniální výraz :-) za něj a nejen za něj TIP jak vyšitej :-))

to je dost cool!!! nejlepší co jsem na písmákovi zatím četl dík za srandy kopec :-)))

Mno dost to vypovídá :-)

nářez!!!! :-)))))) geniální :))) TIP! (A+)

DOKONALÝ :-)))))))))))))) asi bych něco pozměnil, ale v celku to nemá chybu.... na co myslíš!!!!

jo tak takhle to ve skutečnosti je :) svježí a má to spád tip*