Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seveskrze nepoetický čas
19. 01. 2007
1
6
1434
Autor
Evička
rozetli svatý den
vykácením společných vizí
božím mukám předali své démony
na holou pláň vyběhl zmatený železný kolos
za ním počůraný chlapeček
zas neustál
nehmatatelné štěstí
slunce příliš jasně zasvítilo
na hromadu svinstva
ničení druhých pro sebelítost
rozmazleného děcka
na kterou přihazoval
po mnoho let
svou bezradnost
z jednoduchosti žití druhých
musím nejdřív vykydat
všechen ten hnůj
mozek zakalený
vysokým promilem
pozérky smrti
prolít všechny cévy
tichem radostí
z pouhé existence dechu
vyjde
věřím že vyjde
hladinou emocí
ještě do tohoto světa
6 názorů
komplikovaný život, pak i slova, ale pro mě to má svou posloupnou logiku :-) dík za pozornost
Hmmm, je to trochu překomplikované. Taky jsem nerada opouštěla obrazy, které mě napadaly ve strašných kvantech - ale slova v básni musí být z nějakého důvodu, a tady jich je na mě navršeno nějak moc.
rozhodne zajimave, nezda se to ale ma to v sobe skryte obrazy {alespon me se to docela dobre vzkreslilo], ale i tak ne zcela detailne.
nepoeticke je to dost, ale to je vcelku jedno - myslenka zni lepe, i kdyz me to docela znejistuje jestli ta prvni cast konkretne o tom kdo prihazoval to svinstvo - tam je to az prilis neproniktnutelne
to je asi tak vse co jsem ze sebe vyzdimal
prolít všechny cévy
tichem a radostí
z pouhé existence a dechu
vyjde
věřím že vyjde
hladivou emocí
ještě do tohoto světa
celá báseň je moc hezká, zajímavé metafory.... TIP a díky