Vaše kroky a moje sny

Je to deprese z represe...

 º¤ø,¸¸,ø¤º°`°º¤ø,¸,ø¤º°`°º¤ø,¸¸,ø¤º°`°º¤ø,¸¸,ø¤º°`°º¤ø,¸¸,ø¤º°`°º¤ø,¸¸,ø¤º°

Proč já musím ve větru stát,

a života se bát?

Kde jste vy všichni…

…když jsem váš kamarád.

Kdo se o mě bude bát?

A kdo bude rád

když se nebudu moct ukázat?

 

Tolik povyku a zlozvyku,

je plné vaše divadlo.

Když oni nemají na jídlo.

Máte mě v hrsti,

ale i když zatínám pěsti,

tak nejde ten tlak vydržet.

To jsem ale měl vědět dřív

a srdce své vám neodkrýt.

 

Zůstat ztracený jako vy,

bez vřelého srdce,

 bez bolestí radostí a strastí.

Být nezájmem

mrazivým ledem,

odpudivým vředem.

 

To jsem ale věděl hned,

že takovou práci bych neodved.

 

Ptáte se proč,

snáším dál tenhhle kolotoč,

když tolik jiných zmáčklo stop

a nikdo už neslyšel jejich krok.

 

Stovky kroků putují

a kam jdete vy v těchto dnech?

Neplazte se prosím po mých snech.

Jděte třeba  přímo proti mně,

ale beze mě.

º¤ø,¸¸,ø¤º°`°º¤ø,¸,ø¤º°`°º¤ø,¸¸,ø¤º°`°º¤ø,¸¸,ø¤º°`°º¤ø,¸¸,ø¤º°`°º¤ø,¸¸,ø¤º°

---