Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŽivotu, s láskou
22. 01. 2007
1
9
1738
Autor
Heulwen
Jen mě chytni kolem pasu,
vyzvedni mě do sedla
a ukaž mi světa krásu,
jeď nocí, která vybledla.
Staré domy
holé skály
křivé stromy
hrady v dáli
Každý temný světa kout
chci vidět a tím světem plout!
Pojďme hladit rozbřesk ranní,
dýchat svěží z rosy vzduch,
prohánět se jen tak plání,
opravit sedlákům pluh...
Když pozoruji noční nebe,
cítím tvoje sevření,
ty mě máš rád a já tebe,
tak neskončíme na zemi.
9 názorů
Můžu říct, že těch růžovoučkých mám taky docela hodně, ale... no ... můžu ti dát nějaké typy které.... ono já se až divím, kolik těch jakoby "děl" tady na písmákovi mám.... tak ti můžu (ve zprávách) poradit nějaké, co by mohly stát za přečtení
Ha :) Tak každý má potřebu filtrovat psaním jiné emoce. Já když jsem nasraná, tak nenapíšu ani prd. Zato když mám romantickou náladičku, tak mám potřebu vypouštět do světa takovýhle růžovoučký voloviny :D
je to hezké, z tvých výtvorů, jak je čtu mi nějak nesedí, sakra že se ti líbí ty moje negace .))
Molloyan: Ale je :) Je to takovej ráj na zemi- tedy ne uplně všude... Já to myslela ne jako na Zemi,ale na zemi v prachu spadnutý.