..eskymáček Junu Nuku Apua

.

.

.

Malý eskymáček Junu Nuku Apua se probudil pod hromadou sněhu. Celý promrzlý vyskočil hbitě na nohy a sníh ze sebe setřásl. Ze dvou tenisových raket, které si koupil v Bauhauzu, a z tkaniček Nike, které šlohl ve značkovém obchodě, udělal sněžnice a dal se do stavění iglú. Jednu sněhovou cihlu za druhou. Řadu po řadě až nakonec jako třešničku na dortu položil poslední kvádr na vrchol.
   Hotovo.
  Junu Nuku Apua si oprášil rukavice zhotovené ze žraločí kůže a pak celý veselý, že se mu příbytek nezhroutil, chytal studené vločky na jazyk.
  Chytal vločky, chytal a najednou uslyšel jakoby ze všech stran, mám hlad, člověče.
  "Mluvil tu snad někdo?"
  Ano. Já! Mám hlad, člověče. Znovu ten hlas. Ulov medvěda. Nasytím se.
  "Dobrá tedy. Ulovím ti ho," neodporoval. Zajel si do Bauhauzu a koupil jeden africký oštěp. Poté vyrazil na hon.
  Nedaleko narazil na první kořist. Medvěda. Byl velký a nohy mu klouzaly po ledu.
  To je má příležitost, pomyslel si Junu Nuku Apua a vyrazil s oštěpem vpřed. Medvěd po něm sekl tlapou. Minul. Zbylé tři nohy mu podjely a padl na led. Křup! Po ledové ploše se rozeběhly spletence prasklin, které se stále víc a víc rozšiřovaly. Křup! Křup! Pevný led pod medvědem povolil úplně a najednou se ztratil pod hladinou. Byl pryč dobrých deset vteřin, když tu se znovu objevil a sápal se na souš.
  Nešlo to. Eskymáček zůstal u díry. Nerozhodný - zabít? Zachránit?
  Zabít.
  Junu se ohnal oštěpem a už- už ho medvěd měl. Chytil se oštěpu a držel tak Juna v šachu. Co teď? Jejda, co teď?
  Tak tedy zachránit. Junu nechtít zemřít. Pořádně zatáhl a dostal toho chlupáče ze zajetí smrti.
  Medvěd na břehu, živý a zdravý, oddechoval únavou , ale i úlevou. "Děkuji ti, že jsi mne zachránil," děkoval a podal mu z mrazícího boxu Coca-Colu.
  "Co takhle kdybychom si zašli do McDonaldu? Co říkáš, zachránce můj?" Zeptal se šťastný medvěd. "Slyším, že tvůj žaludek má hlad."
  A tak eskymáček souhlasil. Šel a šel a v méďovi, kterého pojmenoval Brumda, si našel kamaráda.

  A večer, když na nebi hvězdy jasně zářily a Junu Nuku Apua spal s klidným snem, Brumda otevřel očko. Jen jiskra nepřítele zablýskla a rozběsněný rozsápal eskymáčka na cucky.

A proto, děti, když potkáte medvěda, neutíkejte za ním a nechtějte se s ním obejmout. On vás nemá rád a to lízátko, co si myslíte, že má v kapse, vám taky nedá.

.

.

.