Bůh nepřišel

Sedíme v záclonách kouře ve špinavým pajzlu,

dvě unavený hlavy těžkejch rán

s pivem co utrousilo první slzu

a kapky krve stíkaj z bolestivejch ran.

Se sluncem cítím v žebrech čepel nože,

o sklo se lámou barevný kompozice,

hladí mě po těle mý nahý kůže

a rosa se ke mně tulí ze sklenice

Už kolik hodin kolik dní čekám tu na Boha,

ty sedíš naproti maličkej anděl bez křídel,

čekáš tu se mnou prázdná je obloha,

už mě to nebaví: „Bože, polib si prdel“

Zase se rouhám nemám to zapotřebí,

doufat čekat na výtah do nebe,

anděl se zpráskal jak pes - teď už mě nepolíbí...

Bože obejdu se bez tebe !