Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSlibuju
20. 04. 2001
4
0
1042
Autor
CAIN
SLIBUJU
Odletíme z tohohle světa na křídlech koní,
asi pegasů s rudými křídly,
schováme se rychle do mraků,
aby nás nikdo neviděl.
A všichni ti posměváčci a pochybovači
najednou zjistí, že již nejsme pod stejným nebem
a držky jim splasknou
a ztichnou, ti kreténi z rodu opů.
A my kroužit budem celou věčnost mezi hvězdami,
které nesou jména naše
a ti koně budou tak svěží, tak krásní,
tak šťastní. A to my budeme též.
Ale Ty mi nevěříš a snad ani nechceš
jen tak uletět a už se nevrátit.
Bojíš se. Proč? Pro vůni jahod?
Vrátím se, slibuju...
držky a kreténi...že by můj skrytý komplex z mladých perspektivních lidí? či je jen nechápu? musím se napít...
Člověče, nádhera. Jenom bych asi změkčil ty držky a kretény a nebo naopak někde přitvrdil, aby ten duch básně byl konzistentnější. Ale když si tohle odmyslím, myslím, tedy jsem TIPující.