Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePachuť
25. 01. 2007
2
5
1154
Autor
Jolana19
inspirováno JirkaS
Zlatíčko moje,
jak jsem kdysi kdesi pro někoho? psala
jak můžeš rozhrábnout kupu hnoje
která relativně není malá
jak můžeš znát tu pachuť hnusu
co dere se ti z patra
že život je prdeli
a tělo jenom chátrá
že projels tu trasu
moc rychle, příteli
že užili jsme málo
že víc jsme nestihli
případně nesměli
že mezi prsty čas protekl
jak voda
teď čeká nás povinnost
no to je soda
že nechceš, zoufale nechceš
vypadnou ze hry,
z klubu
že najednou jsme dospělí
ztratili jsme iluze
a čekáme jen na ....
5 názorů
Usmáty_autor
02. 02. 2007
No jestli okamžikem dospělosti by člověk měl ztratit iluze, a už jen čekat na... to teda neberu
Spíš než formální maličksti hodnotím obsah, sdělení i varování : život není věčný a nevleče se... co nechytíš je v tahu a další vlak už nikdy nepojede. O tom sakra něco vím....