Surealis

Surealis

Neslibuju  smysl, vždyť já píšu obrazy

Mým štětcem je hněv a  barvou nálada

Citová nárazy, slov plných nákazy.

Stačí mi  vteřina a do komnaty vejdu

Kouknu se z okna přes rubínové sklo

tam křešu sloupy z vody

Ťukám na místo kde vada tleská

Šuplík je nezavřený, podvádí mě unikaj z něj můry

Přeskakuju příkop, třaskavé štětiny v kamenné strouze

Otevíram truhlu dusím řev touze

Vytrhnu si usměv vložím tam a pošlu dál, pak vložím se tam celý

Začnu vařit páru z něhy a otevřu krám.