DÁVNO TOMU JEST

S tisíciletým předstihem

vyrazila civilizace za novým věkem

představujíce si nic netušící města

kosmických dálnic

nad nimiž se dějí podivné věci

stále jen stěží se na to dívají

jako by hvězdy už neříkaly vůbec nic

když v páru se obrátí

v kousku staniolu

co hází prasátka

z odlesku měsíce pluta

vzdáleného

jak srdce opačného pohlaví

zaplaveni tím naším vším

bez idejí nemyslíš na návrat

o krok vpřed

a písek se ti taví pod botou.