Plamínek

plamínek by chtělo občas přikrmit. *t*

moc pekne...mas cit...opet tip !*

:o)))))))) jůůůůů to je kláááášnýýýý :o))))))) jujuuuujuuu :o))) ☼

Huláá! Tady jsou plamínky! Tady se dláček cítí jako doma. Plllsk! Plamínek občas zabloudí, to je plavda. Plllsk *. Ale pak se zase najde!     :)))) :))))     :)))) Tady neflllnk.

Azínku, nejde mi tiskárna, slib, že to nikdy nesmazes, protoze tutu musim mit porad na ocich, kdykoliv si vzpomenu. Je silna. Kluku, ja se tak tesila, ze tu od tebe neco bude, az sem zase na skok zajdu. A jsem tak mile prekvapena a rozesnena a uplakana, ze nikoho jineho ani snad cist nebudu. diky, jsem rada, ze te znam!

mlčky volím TIP!* :-)

:o)))))) Pomalejší, ale důkladnej :o)))) Jsi príma, jenom s tou zdí se mi to nechce líbit... .o) A tvojí duši asi taky ne, proto si všude poletuje a vůbec ji nezajímá, že se s ní chceš pomuchlat .o) Zbourej zdi a ona za tebou po kouskách přiťapká :o)

Típec!

*!

kveť azi... kveť :-)))

ano *!

Jdu omýt štětce, abych ti to tu nepocákal... jsi lepší malíř, než já... z tvého obrazu je cítit spředené ticho a do vážna nevážnost a plamínek mění barvy a tvar.... do oranžova... :o)

Ne, Veselý malíři, to je neopodstatněná skromnost...

* opodstatněná či ne, srovnávání duši mine ale ta malá nahoře... :) * azíí :)z hlaďy... :)

píp

Můj ty Smutku, jak to můžeš vědět...? :o)))) Malovali jsme jeden obraz... ale Azalin má asi lepčí štětce nebo co... nebo to bude paletou... ? ;o)

nádhera***

jednoduché a výstižné ... a jokoby to bylo o mně ... i když asi není ... TIP

wow... také se mi chce kvést... t..:-)

dobrý konec vše napravil... dobré!!! ****-

Veselý malíř: i mně je tvá paleta bližší. Tady mě oslovuje pouze poslední řádka, ostatní jde nějak mimo mne... "Okna do mé duše" jsou asi pevně zavřená okenicemi. Inu - dneska člověk nikdy neví ;-).

Wopi: Okna jsou na to, aby se otvíraly, to dá přece rozum..... :-)))

Milý Wopi :o) Koukej ty okenice okamžitě pozotevírat, ať to k tobě může vklouznout stejně lehoučce, jako oranžová do mojí palety... chtělo se mi kvést a přitom zůstat stát Co ještě potřebuješ, aby k tobě proniklo...? Tohle jsi nikdy nepocítil, malý maličký Wopie...? :o)))

AZALIN, Ves.Malíř: Jo. Jo. Jo. Okna jsou aby se otvírala (pokud nehlásili únik choru). Souhlasím. Ale já otevřel okenice - a tam zdivo. Za nimi nebyly okna, to jen tak vypadalo, no. Maskování. Zato ta duše - já ji hledal a koukám - vždyť ona je jak obláček - tady se kousek třepetá, támhle povlává, tuhle se maličko tetelí a tady zase trošku mlží, támhle se jen tak bělá a o kousek dál se tiše vznáší, jako by se nechumelilo. Tak je to s ní. Chci ji chytit a prohlédnout si ji, ale ona proklouzne a skoro není vidět a najednou je úplně jinde. Ty okenice - to byla jen finta na odlákání pozornosti, nebo co. Všechno ke mně proniká. Určitě. Všechno. A zapisuje se mi to někam dovnitř, jenže zatím nevidím kam, ale bezpečně to tam je. Neboj, malíři. Moc jsem se rozpovídal. Plamínek který mlčel. To je lepší.

P.S. Dopoledne, když jsem to četl, jsem měl nějakou depku. Teď už se mi to líbí. Berte to tak, že jsem trochu pomalejší... tip

Chtělo se mi kvést a přitom zůstat stát To ráno chtělo se mi kroužit ospalou ještě oblohou... Letět... po větru v tvářích touží jen ti, co ho mít nemohou... ☼

A esli potkám toho otoMILÉHO áška, tak mu žeknu, aby se tu ulčitě atavil, že je tady hžejavouško po plamínkách...... :o))) Fllllnk.......