Báseň o husitech

Tuto báseň jsem složil asi před dvěma lety, ale nikdy jsem ji nezveřejnil. Teď jsem se rozhodl zveřejnit jí tady. Při psaní jsem vycházel z učebnice dějepisu, takže všechny popisované události jsou pravdivé.

Mistr Jan Hus pravdu kázal

proto nenávist mocných přivolal,

král Zikmund na koncil jej povolal

aby svou pravdu odvolal

 

Sám papež i bídný Zikmund král

nehodný památky otce svého

Jana Husa mučit nechal

ať povolí se vůli jeho.

 

Hus však pevnou vůli měl

teroru se nepodvolil

pravdu nikdy nezapřel

koncil jej za to odsoudil

 

Hranici dřevěnou postavili

na břehu jezera bodamského

ani tím jej nezlomili

tak upálili mistra velikého

 

Justiční vražda se udála

roku čtrnáct set patnáctého

většina Čechů nezapoměla

na svého mistra slavného

 

Na kněze, jež neohroženě kázal

proti papežským bludům

na vlastence který odmítal

zaprodat svojí zem Němcům

 

Husova smrt pobouřila

český národ celý

i šlechta se postavila

proti uherskému králi

 

Situace v českých městech

k revoluci se blížila

část kněží pokrokových

svátost pod obojí přijímat začala.

 

Revoluce v Praze vypukla

roku čtrnáct set devatenáct

válka pak trvala

celých let patnáct.

 

Toho roku v červenci

dobyli čeští vlastenci

staroměstskou radnici

zrádné pražské konšely

pak z oken vyhodili.

 

Proti Čechům se spojili dva bídáci

jeden byl král Zikmund Liška ryšavá

s ním papež ve Svatopeterském paláci

na Čechy čekala lázeň krvavá

 

Mezitím národ český

na válku se připravil

vojevůdce jednooký

do čela se postavil

 

Žižka byl vojevůdce veliký

nade vše svou zemi miloval

pod jeho velením lid husitský

nikdy porážku nepozbnal

 

Naši stateční předkové

novou taktiku vymysleli

pod ochranou hradby vozové

vždy se křižákům ubránili

 

Vzpomeňme dávných hrdinů

kteří jen na svou vlast mysleli

jako předvoj všech Slovanů

s Němci bojovali a umírali.

 

Vojáci svalů ocelových

na sebe nikdy nemysleli

při obraně zemí českých

svůj život často položili

 

Papež i s králem uherským

na válku se připravili

s vojskem obrovským

do české země přitáhli.

 

Německých rytýřů zástupy nespočetné

spolu s jezdci maďarskými

řady vojáků vyrovnané

s meči a štíty železnými

 

Části vojska křižáckého

S Žižkou u Sudoměře se střetly

v bahně rybníku nevelkého

nezvaní vetřelci smrt našli.

 

Vítězství nad přesilou

víru Hhusitů upevnilo

národ se vzepjal celou svou silou

ve vítězství se věřilo

 

Když křižáci ke Praze přitáhli

na město nezaútočili

kolem hradeb se rozložili

a Prahu obléhali

 

Zikmund si myslel, že hlad

v Praze brzy nastane

přinutí obránce se vzdát

bez boje město dostane

 

Neznal však vůli lidu našeho

nevěděl, jakou sílu v sobě skrývá

v neděli jedli husité kus masa koňského

přes týden stačila chleba skýva.

 

Přesila vojsk německých

však Pražany nezlomila

hrstka reků statečných

svoje město ubránila

 

Nakonec, července čtrnáctého

čtrnáct set dvacátého roku

na rozkaz krále bídného

přešli křižáci do útoku

 

Obránců nebylo mnoho

silnou vůli však měli

ve jménu vlasti a národa našeho

křižácké bandy porazili

 

V Praze na kopci nevelkém

obrovská bitva se strhla

strhla se bitva o tuto zem,

v ní česká vojska zvítězila

 

Proradný král svržen byl

česká vojska zvítězila

lid se moci v zemi chopil

svoboda všech lidí nastala

 

Z klášterů jde plamen a dým

Antikrist je poražen

bojem dlouhým a těžkým

český národ byl zocelen

 

Po debaklu ostudném

Zikmund se do Uher vrátil

pak na sněmu čáslavském   

korunu svou ztratil

 

V Čáslavi pak české stavy

Zikmunda z trůnu sesadily

čtyři artikuly pražské

zákunem ustanovily.

 

Zikmund se však nevzdával

naši zemi ovládnout chtěl

v Uhrách nové vojsko sebral

a na Moravu s ním vtrhl

 

Příští rok u Německého brodu

vojska se spolu střetla

naše armáda bojující za pravdu

tehdy slavně zvítězila

 

Porážkou vojska křižáckého

však boj ještě neskončil

Žižka roku následujícího

zrádné české katolíky porazil

 

Dny vojevůdce velikého

jež porážku nikdy nepoznal

sečetly se roku čtrnáctset čtyřiadvacátého

tehdy v říjnu u Přibyslavy Žižka skonal

 

Poté se nástupcem Žižkovým

stal slavný Prokop Holý

vedeni vůdcem velikým

Husité mnohokrát zvítězili

 

Roku čtrnáctset dvacátého šestého

třetí křížová výprava přitáhla,

pod velením Prokopa Holého

husitská vojska vlast ubránila

 

Křižáci Saští chtěli

podrobit si českou zem

byli však rozprášeni

v bitvě u Ústí nad Labem

 

Křižáci se však nevzdali

pod vedením kurfiřtů říšských

hned příští rok přitáhli,

vtrhli do Čech západních

 

Početné bandy křižáků

hrůza a děs ochromily

většina německých vojáků

z bitvy u Tachova utekli

 

A tak říšští kurfiřti

s ostudou z Čech utekli

znovu stateční husiti

nad Němci zvítězili

 

Roku čtrnáct set třicátého prvního

ještě větší vojsko přitáhlo

pod vedením kardinála Caesariniho

s českým lidem se utkalo

 

Mezi Domažlicemi a Týnským hradem

veliké armády se střetly

křižáci i s kardinálem

před Husity z boje utekli

 

Tam ve slavné bytvě domažlické

křižáci se rozprchli

hned jak vojsko husitské

bojové písně zpívat uslyšeli

 

Vlast ubráněna byla

před římským antikristem

pravda tehdy zvítězila

svobodná byla naše zem.

 

Husité byli tak mocní

že nejen svou vlast ubránili

ale dokonce i do cizích zemí

svoji víru šířili

 

Do Německa, Polska i země Uherské

Husovo učení se šířilo

kromě toho vojsko husitské

vždy velkou kořist přivezlo

 

Celá Evropa se bála

statečných válečníků českých

nejednota však oslabila

vojenských sil husitských

 

Východním čechám sirotci vládli

Prokop Holý jim velel

toto jméno si zvolili

poté co Žižka zemřel

 

Největší z husitských sil

na jihu a západě Čech byly

Táborský svaz je sjednotil

i jižní Moravu ovládali

 

Sirotci a Táborité

revoluci věrni zůstali

avšak ostatní husité

Husovu pravdu opustili

 

Vůdci svazu staroměstského

kteří střední Čechy ovládali

s vyslanci krále uherského

již dlouho v Basileji jednali

 

Města v severních Čechách byly

ve svazu Lounsko-žateckém

stejně jak Pražané se paktovali

s papežem a králem Zikmundem

 

Na Moravě, v Lužici a ve Slezku

husitské vojsko zvítězilo

přesto však mnoho katolíků

v těchto zemích zůstávalo

 

V té době stavy kališnické

českou zemi zradily

s částí šlechty katolické

v panskou jednotu se spiojily

 

Panská jednota brzo potom

proti Táborským vytáhla

v kraji středočeském

obě vojska se utkala

 

Roku čtrnáct set třicátého čtvrtého

k nešťastné bitvě lipanské došlo

nedaleko Brodu Českého

husitské vojsko poraženo bylo

 

Velký vojevůdce Prokop Holý

který husitské vojsko vedl

tolikrát zvítězil nad českými nepřáteli

pak v bitvě proti Čechům padl

 

Mnohonásobná přesila Němců

husity nikdy neporazila

zrada pražských měšťanů

to však u Lipan dokázala

 

Český lid po dlouhé době

vlastizrádci pokořen byl

svoboda a pravda leží v hrobě

Antikrist opět zvítězil

 

Tohle na paměti mějme

rozporů se vystříhejme

nejednotnost národní

vždy nepřítele posilní

 

Po této zradě Lipanské

se panská jednota s křižáky dohodla

proti vůli lidu země české

Zikmunda králem uznala

 

Vláda krále proradného

však dlouho netrvala

již roku následujícího

Liška ryšavá skonala

 

Čechy pak krále neměly

občanská válka nastala

Češi mezi sebou bojovali

anarchie šestnáct let trvala

 

Z bojovníků za boží pravdu

námezdní žoldáci se stali

místo boje s nepřáteli lidu

mezi sebou bojovali

 

Anarchii pak ukončil

kališnický český sněm

když roku čtrnáct set padesát dva stanovil

Jiřího z Poděbrad zemským správcem

 

Následujícího roku pak syn Albrechta Habsburského

Ladislav Pohrobek se jmenoval

zvolen byl za krále čeeského

Jiří z Poděbrad za něj Čechy spravoval

 

Za čtyři roky král Ladislav podlehl nemoci

dospělosti se nedožil

brzo na to v královské funkci

Jiří z Poděbrad jej nahradil

 

Za vlády Ladislava a Jiřího

v Čechách blahobyt nastal

lid zbaven útlaku feudálního

ve svobodě a dostatku žil

 

Král Jiří z lidu pocházel

nebyl tkrve královské

proto problémům lidí rozuměl

třináct let vládl zemi české

 

Papež se nikdy nespokojil

že jeho moc do Čech nesahá

s uherským králem se spojil

na Moravu přitáhla křížová výprava

 

Matyáš Korvín, zrádný uherský král

chtěl českou zemi získat

v bitvě s králem Jiřím prohrál

sám byl dokonce zajat

 

Již za dva roky Jiří z Poděbrad skonal

uherský král Moravu získal

sněm pak za krále českého

zvolil Wladislava Jagelonského

 

Roku čtrnáct set padesát jedna

polský král Vladislav Čechy získal

po smrti Matyáš Korvína

se také uherským králem stal

 

Jagelonci vládli zemi veliké

špatnými vládci však byli

za jejich vlády stavy šlechtické

obrovskou moc získaly

 

Wladislavova vláda pětačtyřicet let trvala

stavy využily slabosti krále polského

země česká se pomalu vrátila

zpátky do řádu feudálního

 

Po smrti Wladislava Jagelonského

jeho syn Ludvík králem se stal

v bitvě s vojskem sultána osmanského

neslavně svůj život dokonal

 

Roku patnáct set šestadvacátého

Suleyman Nádherný Ludvíka porazil

Ludvík se tohoto dne osudného

na útěku z bitvy u Moháče utopil

 

Tak jako vždy předtím i potom

šlechta český lid zradila

když na sněmu českým králem

Ferdinanda Habsburgského zvolila

 

Znesvářené rody šlechtické

krále mezi sebou nezvolily

proto země koruny české

zrádnému Habsburkovy vydaly

 

Dvě století po válkách husitských

náboženská svoboda zůstala

až sto let poté v zemích německých

protestantská reformace začala

 

Sto let po husově upálení

Martin Luther jeho učení rozšířil

začal hlásat pravdu boží

ve městě Wittenbergu svoje teze vyhlásil

 

Bratři a sestry na husity vzpomeňme

jak za pravdu bojovali

jak při obraně české země

život položit ochotni byli

 

Vzpomeňme, jak v bojích s křižáky německými

bojovali umírali a vítězili

aby se svými ženami a dětmi

ve svobodné zemi žít mohli

 

Buďme hrdí na to že jsme Slované

na husitské předky hrdi buďme

Vzpomínejme na časy slavné

jako husité se chovejme

 

Buďme jako byli oni

proti npřátelům bojujme

buďme z oceli vykovani

před nepřátely svou šíji neskloňme!

---