Sladký Valentýn

Stojím u dveří už víc jak přes hodinu a klepu se zimou. Nepřichází. Říkal ,že tu na něj mám počkat, že brzy přijde.
Proč mi to dělá?? Proč zrovna dneska?? Na Valentýna? Tím u mě skončil hošánek! To byla poslední kapka.
Otočím se na podpatku a odcházím. V tom za sebou uslyším kroky a v tom okamžiku někdo promluví: ,,Lucie?"
Zastavím se, ale neotočím se. Nechci aby viděl, že brečím. David mě dožene a začne se omlouvat: ,,Lucko moc
se omlouvám, ale ujel mi autobus." Stále stojím otočená k němu zády a nepromluvím. David mě obejde a jeho krásné
tmavě hnědé oči se vpijí do mých. ,,Ty brečíš?" podiví se. Uhnu pohledem a dělám jako by mi jen něco vlétlo do oka, ale
moc se mi to nedaří. Už to nemůžu vydržet rozbrečím se na celé kolo a padnu mu do náručí. On mě, ale nečekaně odstrčí
a já na něj vyjeveně civím - co to má ksakru znamenat? Když mi podá rudou růži a k tomu malilinký červený balíček převázaný
růžovou stuhou se srdíčky. ,,Krásného Valentýna Lucinko!" a políbí mne. Já překvapením málem zapomenu dýchat
a on mě stále líbá a líbá.... Podlamují se mi kolena a kdyby mě pevně nedržel nejspíše bych upadla. Když mě konečně pustí
pusu od ucha k uchu uvědomím si, že pro něj vlastně nic nemám. Nečekala jsem, že vůbec přijde natož aby mi něco přinesl.
Spěšně se omlouvám, ale on mě zarazí a znovu něžně políbí. ,,Ale přinesla" odpoví. ,,Sama sebe! Vůbec jsem nečekal, že přijdeš
po tom... co se to stalo" zarazí se a oba dlouhou dobu mlčíme. Když po dlouhé době promluví: ,,No tak nepůjdeme si někam sednout?"
,,Jo tak jo" odpovím a usměju se na něj. Vydáme se tedy do kavárny. Celou cestu oba mlčíme a držíme se za ruce.
Dojdeme do kavárny a posadíme se ke stolečku u okna. Když ji uvidím. Tu zmiji, která chodí o ročník výš společně s Davidem.
Jeho spolužačku Veroniku! je to jedna z nejhezčích a hlavně nejvyvinutější holek na naší škole. Vypadá to, že si nás nevšimla
a dále obsluhuje postarší páreček sedící kousek od nás. Zřejmě tu je na brigádě. David si ji taky všimnul vypadá to, že
ji tu nečekal. Když se Veronika vydá obsloužit nás a všimne si koho to vlastně jde obsloužit zarazí se, ale ne na dlouho
a dále k nám kráčí se svýma dlouhýma nohama v titěrné minisukni. ,,Co si přejete?" zeptá se, ale na mě se ani nepodívá,
pořád civí na Davida. Ve mě to vře. Ale pevným hlasem odpovím: ,,já bych chtěla jedno kapučíno prosím." Ale hned poznám, že sem
měla raději mlčet. Veronika se na mě podívá takovým pohledem, že mě polije horko. David, ale pronese: ,,já bych taky chtěl kapučíno".
Veronika se na něj svůdně usměje a s vyšpuleným zadkem odejde. ,,Co ta tu dělá?" zeptám se ne moc příjemným hlasem. ,,To kdybych věděl..." odpoví mi. Když v tom nám už Veronika nese naše dvě kapučína a nese se jako pávice. Nejradši bych jí to kapučíno nalila do toho jejího perfektního výstřihu a hrnek rozbila o její nos, za který utratila na plastice nehorázné peníze. Pokládá nám kafe na stůl když jí ´omylem´
upadne ubrousek. ,,Promiňte" zašvitoří, otočí se a ohne se pro upadlý ubrousek. Zadek při tom strčí Davidovi přímo do tváře. Ten jen celý zrudne a dělá jako nic když naše dáma odkráčí. Popíjíme mlčky. Jakmile dopiji své kapučíno nechám nějaké ty peníze za kapučíno na stole a
chystám se co nejdříve utéct, ale David mě chytí za ruku ,,kam jdeš?" ,,domů, kam jinam" Odpovím a chci se mu vytrhnout, ale on mě nepustí.
Vezme moje peníze, vrátí mi je, hodí na stůl své a vytáhne mě ven z kavárny. Tam se mi začne hrozně omlouvat, že vůbec netušil, že tam bude
a nechápe proč se takhle chovala. ,,Ale já to chápu!!" vykřikla jsme vzteky a vytrhla se mu. ,,kdoví co ste spolu dělali!" začínám znovu brečet.
takhle jsem to přece nechtěla. Ale když mě chce obejmout nedovolím mu to. ,,Jdu domů" vyštěknu na něj a odejdu. Doma se zabouchnu
u sebe v pokoji, nedbám na neustále zvonící mobil ani na mámino klepání na dveře co se děje. Jen ležím na posteli a brečím.
Když se kolem osmé večer konečně trochu uklidním vzpomenu si na růži a dáreček od Davida. Dojdu si pro vázu a trošku
umachlanou růži dám ve váze na noční stolek. Pustím si nové cd Christiny Aguilery, sednu si na postel a pomalu rozbaluji dáreček.
Mašle je pryč a teď už stačí jen otevřít krabičku, ale stále váhám. Zvědavost mi nedá a krabičku otevřu. Uvidím krásný stříbrný
prstýnek se dvěma srdíčky. Je opravdu nádherný. Hned si ho dám na prst a překvapivě mi je akorát. Prohlížím si prstýnek stále dokola
když si všimnu, že v krabičce je složený papírek. Pomalu ho rozkládám když uvidím Davidovo písmo. Píše: Lucinko, moc se ti omlouvám
za to co jsem ti udělal, ale věř mi, že tě stále miluji. Je mi to moc líto, ale svedla mě. Byl jsem navíc opilý. Doufám, že to pochopíš.
Prosím odpust mi. Dej mi, alespon ještě jednu šanci. Bez tebe bych to nepřežil Miluji tě. David
Znovu se rozbrečím. Popadnu mobil a hned mu zavolám. Ten to okamžitě zvedne a opatrně se zeptá: ,,Lucko?" A já na něj začnu chrlit
omluvy, ale on mě zarazí. ,,Nemáš se za co omlouvat. Spíš já bych se měl omluvit". nastane ticho. Zničeho nic slyším sama sebe říkat: ,,Nechceš ke mě přijít? Naši nejsou doma a tak..." ,,Opravdu můžu??" zeptá se mě. ,,Ne nemůžeš! ty musíš" odpovím už s radostí v hlase.
Zaklapnu mobil a bežím do koupelny. Když se na sebe podívám zděsím se. Vlasy mám rozcuchané a oči opuchlé. no jéje pomyslím si.
Naplácám na sebe make-up, pokusím se rozčesat si vlasy, ale to už slyším zvonit Davida. Hodím na sebe župánek
a letímě otevřít. Uvítáml ho polibkem a už ho táhnu k sobě do pokoje. Povalila ho na postel a začla zběsile líbat. Když jsem mu chtěla rozepnout kalhoty zarazil mne. ,,Počkej opravdu to chceš? Přece jenom to co jsem udělal není jen tak a když to pro tebe bude poprvé.."
Položila jsem mu prst na pusu a usmála se. On se také usmál a řekl, že hned přijde a odešel do koupelny. V tu chvíli mu začal vibrovat v
kapse bundy telefon. Zvědavě jsem se koukla kdo to je. Na displeji telefonu jsem viděla blikat jméno Veronika. Zvedla jsem telefon
přesvěčená zařvat na ní ať nechá mého Davida na pokoji, ale zarazila jsem se když promluvila jako první: Ahojky Davídku! Ten víkend byl uplně úžasný. Nikdy jsem nezažila lepší sex než s tebou. Chtěla bych si to zopakovat... nemáš dnes večer čas?? Asi ne co?? hm a co takhle sex po telefonu?? Poslouchej mě dobře! Jsem nahá u sebe v pokoji. Hladím se..... tak a v tuhle chvíli jsem toho měla právě dost! celá zkoprnělá
jsem hodila telefon po Davidovi který se objevil polonahý ve dveřích. Vzal telefon chvilku poslouchal a pak vztekle zařval do telefonu: ,,jdi už konečně někam ano??" já jsem z jeho rakce byla v šoku. ,,Promin, měla si to hned položit"řekl. Neragovala jsem. David ke mě přišel a začal mě hladit po těle. Políbil mne ne čelo, postupoval níž přes moje ústa, krk, prsa, břicho až uplně dolů. Potom jsme se vzpamatovala a začala ho
také líbat. Dále už jsme nemluvili... jenom se mazlili a líbali a nakonec se i milovali. Bylo to opravdu krásné a nikdy na to nezapomenu.