Nezavolám (neznám číslo)

Ztrácíš se
v mlhavém oparu vlastních vzpomínek
kocoviny ticha
a prostého
lidského
osamocení

*******************

Půlnoční smutek
prosvítil Tvůj úsměv
vypálený kdesi hluboko
z té nejlepší hlíny
a stále plný
hrané vyrovnanosti

Slza
přistála
na chodníku
(Ty jsi mi
přistála
v náruči).

*********************

Byla to jen fotka v rámu
zvuk tříštěného skla
jako nůž máslem
jako mramor
chladný
věčný
(bez citu)

A sypký písek
(ve své neúprosné jistotě)
jen dále
nezúčastněné přetékal
dolů
do černé
nádrže času

********************

Vyvěšené sluchátko telefonu
zarytě mlčí
(odmítá sebemenší náznak komunikace)
jestlipak Vám
také za oknem prší
zatímco v kamnech praská
a v hrníčku po manželce
se luhuje
zelený čaj.
.
Píp
.
Píp
.
Píp
.
spojení přerušeno

Já nezavolám
(neznám číslo)