Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jako na stránkách zavřených knih

01. 03. 2007
3
4
2935
Autor
Jindrall
Větroplašnická...
voníš...
... pokaždé jako někdo jiný
- copak se mi nikdy neomrzíš?!
a to mrazí
jako ta divoká rána,kdy i kafe stydne před probuzením
a jediným způsobem jak přežít
den
zdá se choulení v peřináči
- slyšíš? vousy si rozedřu kolena!
Kéž bych ti svěřil dřív, že tam na tebe nemůžou
a ty se nestala secesním plakátem
- představuju si, že jsem si tvými motivy polepil stěny azylu

/pobrukoval si, než přede mnou začal utíkat
snažil jsem se ho neztratit
ale za pískoviště jsem se ho následovat neodvážil/

toužil jsem být ornamenty
na těle Té...
- mluvit o tobě v zájmenech je snazší
... zahrnul bych ji ve zlatých kudrlinkách
Orodoval jsem:
než se rozejdem na světloplachost tmy!
- chtěla jsi vědět proč už nám dny nezačínají ránem


4 názory

Lady_clash
12. 07. 2008
Dát tip
taková osobní. Hezká, ale mrzí mě, že některé pasáže jsem si neměla na co aplikovat, ale občas něco vykouklo :) *

pěkné*

Mánička
08. 03. 2007
Dát tip
Větroplaštvím voníš... světloplachost tmy... úžasný vyznání *

Honzyk
02. 03. 2007
Dát tip
..myslim, ze mas dobrou slovni zasobu, kultivovane se vyjadrujes...obraznost (fousy), taky do hrnce prihodis, ale michy, michy, michy lup :...no, vyznani spis soukromy...a nic novego...slecna snad bude mit radost:)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru