Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStará žena
Autor
londonderry.eire
Tohle je hádanka proto, že nevím, kdo to napsal. Možná jsem to byla já, ale možná taky ne. Jestli je to někomu z vás povědomé, tak mi to okamžitě řekněte (a nenadávat, já si vážně nejsem jistá), abych se neztrapňovala, a já to odsud nechám zmizet.
Cítím tu vůni zplihlých vlasů a zestaralých nocí
na posteli s nebesy, jež snad někdy byla měkká
a hostila ve své náruči mnoho kvítků
pomeranče.
Co vzpomínek má ta nádherná blankytná pohovka
v rohu místnosti, sedávalo na ní mnoho lístků
čaje
a ona se blahem chvěla, když jí některý z nich spadnul k nohám.
Kolik toho pamatuje malý stolek z mahagonu,
na kterém v čínské misce plavaly kousky
jasmínu.
Když do něj někdo neopatrně vrazil, hladina se rozvlnila
a jasmín se pohupoval sem a tam po zčeřeném moři vzpomínek.
Kdo měl tu odvahu přistoupit blíže a pohlédnout do zrcadla vlastního osudu?
Co spatřilo těch několik, kteří se s úzkostlivým křikem drali co nejrychleji ven
ze zešeřelého pokoje?
Předobraz vlastního stáří?
Smrt, kývající na ně dlouhým sametově jemným prstem,
ozdobeným prstenem z rubíny.
Smrt stála za nimi, stará věštkyně, odrážející se v hladině porozumění.
Zahalená až po bradu do dlouhého řasnatého šálu
jen tiše pokyvovala šedivou hlavou
a usmívala se panice
důvěřivých lidí.