Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePísmák
01. 03. 2007
0
5
814
Autor
Poem
Potkávám jich tu mnoho,
jsou nemyté a nečesané.
Nosí různá jména
a všechna jsou obnošená.
Na pohled krásné,
ale uvnitř shnilé.
Dejte tip, těm,
které jsou vám milé,
vždyť zvyk je železná košile,
která nezrezne
ani na dešti změny
odkapávající z pěny
u úst vzteklých autorů,
kteří se tu prochází
se svými myšlenkami na špacíru.
Sklidí posměch za to, co vysází
a rýmují už jen tak z plezíru,
aby se vysmáli
bandě upírů,
kteří jim přes rameno lízají
hořkou minulost neořezané tužky
z papíru
panensky čistého,
a přece desítkami párů očí
znásilněného.
5 názorů
Já nebojuju proti nikomu, nejsem Don Quijote a "větrný mlýny" ať si melou pomalu, ale jistě a třeba i pro radost - to bych byl sám proti sobě... Jen sem to tak včera cítil a slova vrývala se do bíleho pole na monitoru v rytmu cvakotu kláves úplně sama... V tom pomyslném tanci vedla spíše ona mne, než já je. díky
nonamebeast
02. 03. 2007
o co mi jde? sám nevim. Jen sem včera brouzdal po Písmáku a asi sem měl smůlu na díla, každopádně mě tohle "brouzdání" inspirovalo k těm řádkům (viz. výše), ale třeba to byla fakt jen smůla na díla, což si po přečtení toho, co z toho vzniklo můžete říct taky... Kontraproduktivní? Sorry, nevim, co to znamená (rdím se)...