Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...bouračka...
Výběr: lukášj, Print
04. 03. 2007
22
22
4308
Autor
Honzyk
Už půl roku jsem nepřečet žádnou knížku
až do konce
Ale přesto je mi skvěle
když jedeme s kámošem autem
Nemáme nikam namířeno
Kdybych na minutu zavřel oči
budu úplně ztracenej
ale
klidně si můžu vystoupit a navěky usnout tady u týhle cesty
... kámoš do mě šťouchá loktem.
Každou chvíli se přeci něco stane...
až do konce
Ale přesto je mi skvěle
když jedeme s kámošem autem
Nemáme nikam namířeno
Kdybych na minutu zavřel oči
budu úplně ztracenej
ale
klidně si můžu vystoupit a navěky usnout tady u týhle cesty
... kámoš do mě šťouchá loktem.
Každou chvíli se přeci něco stane...
22 názorů
malinka_hvezdinka
14. 03. 2007
a navěky usnout tady u týhle cesty
toto je pro mne nejsilnější prvek tvého textu, který však jako celek pro mne zaostává za tvými jinými,kde krom myšlenkových nápadů míváš i nějakou hezkou lyrickou pentli. Také závěr s tím loktem, že se pokaždé něco stane, je takové dopovězení toho moc hezkého - navždy usnout u té cesty.
Starrystar
05. 03. 2007
zajímavý pocit, honzýku. či spíše myšlenka. Jelikož je to však přeci jenom ta miniatura, ponechám si tip na příští návštěvu :)