Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se..meče a popely..
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
píšu jí.
modrý inkoust na prostředníčku,
psavá slina
a zelená známka s klokanem.
říká,
že je to krásné, když jí elektřina
všechna moje slova přivane.
a ještě taky tvrdí,
že mezi řádky cítí všechno co je tam prý schované..
vážně?
cítíš
tu poslední doutnající svíčku,
v noci tak temné, že už se ani nekrade,
cítíš ranní kávu na kostkovaném kuchyňském stole,
slyšíš četné falše ve hře pianistky, co bydlí tady dole?
cítíš čerstvě vyprané prádlo, co věší sousedka na dvoře na šňůry,
cítíš jak je nadouváno v kypré tvary, laskané větrem.
cítíš tu pachuť po víně, co přenocovala mi na jazyku,
cítíš.. nohy na stole, hrnek kakaa, otevřené dveře na balkón,
pomíjivou poetiku mizícího okamžiku?
že by bylo skvělé slyšet mě mluvit,
že by bylo fajn zajít si na kafe.
dopisy, ty psané poutě myšlenkových paprsků
pampeliškami mozku
pak požárem času stejně všechny shoří na popel.
možná proto
říkáš,
že by bylo krásné slyšet mě vládnout skutečnými slovy,
avšak
bojovat na meče, prohrál bych.