Otrokyně iluzí

..ako vyznanie, ci SMS fajn, ale na basen (i miniaturu) pre mna malicko!

jde o to předat pocit, vypsat se.

Bohužel je místo toho verše anglická slátanina. Jinak poezie mi vždy připadla a připadne mi neuvěřitelně vrtkavá. Člověk v ní totiž hledá osobní vztah, něco, co v ní vidí svého. U prózy je to jiné, protože autor je ( měl by být ) nezaujatý a slova zde hrají naváděcí roli - navádějí k jasné představě čehokoli. U poezie získávají slova barevnost, jsou vnímána vnitřně jako komplex který rozechvívá city. Proto, když tvrdíš, že autorka patří k nadějným tvářím světové literatury, určitě jsi toho názoru, že píše dobře. "psát poezii" a "dobře" je podle mě neslučitelné, protože podle mě nejde v poezii o to, psát dobře.

Poslechni, segrush, Tys udelala ve svy pozezii OBROVSKY pokrok!

Ale jo, myslím, že pokud to s poezií myslíš vážně, že to opravdu napíšeš. Máš ten dar. Cítím to tam.

ditechi: děkuju :)

Hejbátkové_Tentonoc: děkuju :)

působí *

Umprdentální_Kandelábrdelismus: Třeba - anebo do jazyku "bork bork" :-))

Překládat? Sama sebe. Třeba do svahilštiny.

Umprdentální_Kandelábrdelismus: No teda :-D :-D :-D I světové? Tak to abych začala hmm... překládat? :-D Né, já děkuju, máš zajímavé postřehy (to s tím sklářstvím mě nenapadlo, logické to je).

Velmi hluboká kritika: Báseň je charakteristická svou zaslzeností. Tato skelná forma slzovitosti se v poezii vyskytuje poměrně hojně. Slzy ve formě skleněných útvarů, tak dobře známé z hodin chemie, kde jsme si tyto vyráběli ze skleněných tyčinek, prostupují nejedno lyrické dílo jako kouř uzeninu. V tomto případě jest oním poetickým vuřtem krátké a i přes svou nepopiratelnou melancholičnost svěží básnické dílko, jehož téma - zadržování slz ve skleněné oční náhradě z důvodu hlubokého citu - je sice na první pohled ohrané, ale zde poctivě a upřímně podané. Téma autorka pojala zcela evidentně s velkou chutí a noblesou. Vrcholem básně je bezesporu její čtvrtý řádek (těžko posoudit, zda jde o verš. je naprosto přelomový a ve světové literatuře velmi originální obrat, který dává básni zvláštní, až nadpozemský rozměr. Z celého díla je zřejmé, že autorka patří k nadějným tvářím naší i světové poezie. Nebojí se hledat a nacházet nové cesty a její neotřelost, dokonce by se chtělo říci neoprýskanost, je mohutným závanem svěžího vánku v zatuchlém pralese naší literatury.

Umprdentální_Kandelábrdelismus: jsem si přečetla tvou kritiku na slzu od autorky Lolipop, tak tady je taky další forma - zajímá mě, co myslíš o této formě slzovitosti :-D

Jade: díky, pravda, prolog bych možná mohla odstranit... ale neudělám to :) nerada měním vložená díla včetně prologů :)

naopak...myslim, ze ta posledni radka je tam dulezita...spis bych vynechala ten prolog, takovy zbytecny klise. ale basen je pekna, ten pocit uplne chapu:)*

Ultrainfernal: možná by to bylo lepší bez posledního řádku... ano..jo, všechno by bylo lepší bez posledního řádku.Dík za tip