+++zpověď+++

...pomoc...

Stála jsem u ohniště

Děsný ticho

a tma

měsíčního světla

Fakt že byl úplněk

Povídám, pěkný klišé

Všichni spali v chatkách

Jenom já

jsem tam stála

Opodál rostly kopretiny

Hned vedle chatky

Jejich

TVOJÍ

Jedno klišé nestačí

Obvykle po kapsách nosím čtyry pět černejch bombiček

Ale tenkrát

Tenkrát jsem měla jen jednu

A jak tak trhám ty květy

Jen kousek od tvých snů

Já nevím co se stalo

Ale každopádně

Se ty květy ocitly na tom betonovym prahu

Před vaší chatkou

Černý vykřičník

A já mám ruce od  bombičky

dodnes

i když to už dávno není vidět

A i když o tom nevíš

A je mi to strašně líto

*protože tohle není všechno*

*

No a den nato

jsi se mě ptal

jestli jsem si nevšimla na školním výletě něčeho zvláštního

říkám ne

ne

ne

ne

zatloukat, zatloukat, zatloukat

jsem šílená a vím to

šíleně zamilovaná

ale teď už to bude v pohodě, říkám si

a pak vám zase nevím jak

stojím před tvým domem

(bydlím jen na druhym konci města)

a v kapse mám zas tu pitomou

černou bombičku

jak na potvoru

opodál kvetou růže

a tak

když jsi ráno otevřel dveře

asi tě trefil šlak.

tak

co pak?

aby to nedostalo grády

vyhodila jsem z okna všechny bombičky

všechny

a to hned doma

ale svět i tak pozbyl barvy

a tvého úsměvu

a že jsem jistě žena činu

inu

udělám další volovinu

byla to taková akce

a na dveřích měl viset papír

s nápisem "vítejte!"

ano, ten vykřičník

jsem samozřejmě trochu upravila

když jsme to kreslily s kámoškou

a náááhodou se podobal tomu

před vaší chatkou

a před tvým domem

tož, když jsme tam šli, celá parta

říkal jsi tiše, za mnou jdouc

"někdo si ze mě dělá blázny"

pak jsme došli k těm dvěřím

a musím uznat, seš dost odolnej

*a tím to vlastně neskončilo*

*pokračování psáno věky*

*můžete si o něj napsat tady a teď*

*jestli vás zajímá, jak to bylo dál*

---