tečka, čárka, dvojtečka=to je ve tvých větách

                                             Tečka,čárka,dvojtečka

 Seděla u stolu potmě.Sama.Bez něj.Všichni tak dopadnem.Oči měla zarudlé a přes koutky se jí přelily slzy jako kapky deště přes unavený leknín .Pomalými, Valsovými kroky klouzaly po hladké tváři a pálily jako malé chili papričky.Jako malá si je tak ráda přikládala k nosu.Zavřela oči.Vybavila se jí ta  dáma v modrých šatech,co se u nich kdysi zastavila jen pro pár králičích kůží na kabát .Řekla jí:"vy máte moc krásné oči.Zahřejou." Jednou se kvůli nim budete trápit."Stála pak  před zrcadlem a pořád si je prohlížela.Když poznala jeho,díval se do nich celý  ten večer,co byl s ní.Až se z toho chvěla.Před domem jí pak řekl:"nikdy jsem nic takového neviděl." Jen stála a nedokázala mu na to nic říct. Tam se do něj zamilovala.

Utřela si nos do rukávu.Umřít o samotě-je to nejhorší,co člověka může potkat.

Zvedla telefon a vytočila jeho číslo."Děje se něco?"zeptal se jí.

"Ne,jenom jsem Tě potřebovala slyšet..."odpověděla mu .

"Vážně se nic neděje?"ještě jednou se zeptal.

"Ne, vážně nic..."usmála se " jen asi nedokážu žít sama..."

"vždyť nežiješ sama" řekl

já vím,...ale asi jsme si všechno představovali jinak...odpověděla

"běž spát, jsi už asi unavená... skočil jí do řeči

ne,nejsem.Právě-že ne.To je na tom to nejhorší....povzdechla si

"promluvíme si o tom později...namítl

"chci o tom mluvit teď.Pak bude pozdě.Už teď je na spoustu věcí pozdě."

"ty to chceš ukončit?"nenechal ji domluvit.

"ne,tak to není.Chci s Tebou jen mluvit.."Pípla.Nechme toho, tohle vážně nemá  cenu.Běž už,prosím-Dobrou noc,a hezky se vyspi.."ukončil hovor a položil jí telefon.Nerozuměla tomu.Seděla na posteli a držela mobil u ucha.Takhle si to nepředstavovala.Takhle ne.