Slepá ulička

A kampa jsi došlo, za dva měsíce? Vidíš cestu?

j: snazim se...

Go, Sluníško, go, chtělo by se říci... A taky to říkám, prostě jdi, je jedno kam, vždy se dá odbočit, ale jdi, nezůstávej na místě...

za svojim srdcom!!! to je tem spravny smer!!!

dekuju..

nakonec urcite najdes tu spravnou cesticku ven...na slunisko :o))) budu drzet palce! ***!

... *!

(tip) Někdy se musí jít kousek zpátky, aby se mohlo pokračovat vpřed - jinudy. Zejména v těch slepých uličkách...

Jdi vpřed Sluníško! ***

zpátky to nejde!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! nikdy. bohužel.

Ač se to nezdá, tak vždycky víš jakým jít směrem a Ty jím dokonce vždycky jdeš ... jen někdy nechápem, proč má pro nás tenhle směr smysl ... někdy to nepochopíme vůbec, někdy to pochopíme až na konci před dalšé křižovatkou ... chce to jen věřit v svůj směr a nebát se ho ovládat, dávat svému směru vlastní směr ... ...tip

tip

Máš pravdu... Jenže babička šedesátnice už je určitě vyrovnanější než já, už má něco za sebou a má v sobě určitou životní moudrost, která mně určitě chybí.. Už asi ví co dělat, když je ve slepé uličce.. Není tak zmatená, je rozhodnější.. To s tou značkou byl dobrej nápad, díky... :-))) A nejen za tu značku.. :-)

Psaní za sluníčka a psaní ze smutníčka... Je tolik věcí, které by si člověk potřeboval promyslet, dokud má ještě čas psát jen tak... Vězeň vlastního života - no jistě. Jak jinak. To jenom děti mohou být chvíli tím a pak zas oním a někde v daleké tajemné budoucnosti vlastně vším, co budou chtít a to dokonce vším najednou. Krásný pocit.. Ale čím víc se z budoucnosti ukrajuje...Tak si představ, jakým vězněm se asi musí cítit taková babička šedesátnice... Takové uvažování nemá smysl, je to opravdu slepá ulička - tak si tam dej značku, ať to příště poznáš dřív... Ale hřát je taky dobrý. Mimochodem, pozor na kapky, je tu ještě jeden stupeň volnosti - co když se ta kapka vypaří? *

Kam? Zkrátka ven, na sluníško! :-) Líbí...

Wopi: :-)) vidíš, tohle mě nenapadlo :-) Tak už lezu dolů...

Kid: snažím se, snažím...ale já svítím a hřeju, jenže to není vidět, protože píšu jenom když je mi smutno nebo v depresích... když je mi hezky a krásně a prostě fajn, tak neutíkám do svého lepšího (?) vysněného světa...

Sluníško, nebuď smutný, přichází jaro, bude léto a plno lidem rozdáváš své hřejivé paprsky, mnohým vůli žít, tak proč ty slzy? Snad jen jarní přeháňka......

Když jsi na okenním parapetu, tak musíš ten směr volit velmi uvážlivě. Tam asi spíš zpátky - pokud nemáš přistaven žebřík a nebo nejsi v přízemí :o). - - - - - - Určitě správný směr najdeš.